• Kdo jsem
• Fotografie
• Fotky z měst
• Napište mi
• Odkazy
• Cestopisy
• Literatura
• Vinotéka

Evropsky humanismus a renesance

Predchudci renesancniho citeni

V prvnich stoletich po rozpadu rimskeho imperia se zdalo, ze anticka vzdelanost je zapomenuta. Ve stredoveku trvalo dost dlouho, nez se literarni tvorba zbavila sveho jednostranneho nabozenskeho zamereni. Evropsti vzdelanci se cas od casu vraceli k antickemu kulturnimu dedictvi. Pro tuto prechodnou dobu, kdy klici nove myslenky, ale jeste se stretavaji se stredovekym nabozenskym pojetim sveta a smyslu zivota, je priznacne dilo italskeho basnika Dante Alighieriho.
Florentsky rodak DANTE ALIGHIERI pochazel z nezamozne mestske slechty. Nabyl znacneho vzdelani, dukladne se zabyval studiem antickeho i soudobeho italskeho a provensalskeho basnictvi. Jako stoupenec protipapezske strany musel odejit roku 1302 ze sveho rodneho mesta a zbytek zivota stravil ve vyhnanstvi ve Verone a Ravenne. Hlubokym zazitkem, ktery poznamenal na cely zivot Dantovu tvorbu, byla jeho laska k Beatrici, ktera vsak v dobe, kdy vzniklo jeho vrcholne dilo Bozska komedie, byla jiz mrtva. Nucene vyhnanstvi z rodneho mesta, po nemz do smrti neprestal touzit, sny o sjednoceni Italie a prozitek lasky k Beatrici, zanechalo stopy v duchovnim eposu BOZSKA KOMEDIE.
BOZSKA KOMEDIE obsahuje 3 oddily: PEKLO, OCISTEC a RAJ. Bozska komedie je obdivuhodny pokus o umelecke zobrazeni problemu celeho tehdy znameho sveta od biblickych mytu pres staroveke dejiny az k Dantove pritomnosti.
FRANCESCO PETRARCA pochazel stejne jako Dante z Florencie a stejne jako on byl z rodneho mesta vypovezen a odesel do jihofrancouzskeho Avignonu. Byl v pisemnem styku s Karlem IV. a take navstivil Cechy. Rozhodujici udalosti jeho zivota bylo setkani se zenou, kterou potom proslavil ve svych znelkach, pod jmenem Laura. Milostnou prozu Petrarkovu shrnuje soubor PEVNIK, jehoz podstatnou cast tvori znelky. Petrarca zdokonalil formu znelky (sonetu), kterou prevzal od provensalskych basniku, a dal ji pevny vnitrni rad a vybrousil v utvar, pozdeji velmi oblibeny ve vsech literaturach.
Na vzniku renesancni novely ma nejvetsi podil GIOVANNI BOCCACCIO souborem novel DEKAMERON. V uvodni ramcove novele vypravi autor o morove epidemii, ktera postihla Florencii; spolecnost sedmi urozenych zen a tri slechticu opousti mesto a ve venkovskem zatisi v plne pohode klidneho zivota si krati dlouhou chvili vypravenim pribehu, ktere postupne vrsi na rozsahly cyklus samostatnych, slohove vybrousenych a poutavych novel. Prevazuji mezi nimi milostne pribehy, nekdy vazne, ale vetsinou rozmarne a laskovne, podavajici vystizny obraz mentality a mravu soudobe Italie. Obliba kratke povidky podle vzoru Boccacciova se rozsirila rychle i do jinych evropskych literatur.
Anglicky basnik GEOFFREY CHAUCER pochazel z mestanske kupecke rodiny, jako mlady muz se zucastnil valky proti Francii, vstoupil do kralovskych sluzeb a ucastnil se ruznych diplomatickych poselstvi, za nichz se take seznamil s dily Dantovymi, Petrarkovymi a Boccacciovymi. Zejmena vliv Boccacciova Dekameronu je patrny v jeho versovanych POVIDKACH CANTERBURSKYCH. Pestra spolecnost, vetsinou drobni mestane, kteri konaji poboznou pout, zprijemnuji si cestu tim, ze si vypraveji ruzne pribehy. Chaucer dovede vystizne vylicit vitalitu svych hrdinu, prostych lidicek, zasazenych do realneho prostredi. Jeho povidky charakterizuje jemna ironie a oprosteni od pout stredovekych nabozenskych predstav.
FRANCOIS VILLON. Sve jmeno prijal od pribuzneho, cirkevniho hodnostare, ktery se ho ujal a dal ho vystudovat na parizske univerzite. Okolnosti vedli Villona na scesti tulaka, zlodeje, rvace i kumpana dobrodruhu z parizskeho podsveti a vlivni pratele museli najednou vynalozit velke usili, aby sveho chranence vyrvali svetske spravedlnosti z dosahu sibenice.
V basnicke ZAVETI, zvane tez VELKY TESTAMENT, jednom z nejpozoruhodnejsich del pozdni stredoveke lyriky, se zamysli nad svym pohnutym zivotem a sve hrisne ciny omlouva chudobou a krutym osudem, vzpomina na sve lasky. MALY TESTAMENT - osmiversove basne ironickeho a satirickeho obsahu.

Renesance a humanismus v jizni a zapadni Evrope

Italska mesta Benatky, Milan, Florencie, Janov zbohatla uz behem 13. stoleti namornim obchodem a rucni velkovyrobou. Velke bohatstvi zmenilo pozvolna zivot a nazory jejich obyvatel. Podnikavy mestan zacal pocitovat pouta stredovekeho cirkevniho nazoru na pozemsky zivot. Proto mluvci mestanstva zduraznuji pravo na plne, svobodne a nicim neomezene rozviti lidske existence. Mestanska spolecnost se postavila predevsim proti autorite cirkve. Odvazne zamorske objevy novych zemi rozsirily poznani sveta. Objevy prirodni a astronomicke (Mikulas Kopernik, Galileo Galilei) a zejmena novy, heliocentricky nazor opovazlive otrasly autoritou cirkve a naopak posilily duveru v rozum a vedecke zkoumani. Krestanskou filosofii smele podryva materialisticky filosof Giordano Bruno zejmena svym poukazem na nekonecnost sveta a vesmiru. Proti stredoveke jednote krestanskeho sveta zduraznuje renesance individualismus narodnostnich celku; proti ucenemu latinskemu humanismu posiluje ucast narodnich jazyku v literature. Proti stredovekemu bozskemu vedeni zduraznuje vedeni lidske. Zacina se rysovat ideal nove lidskosti, skutecne humanity. K jeho zesileni prispivaji ucenci studiem, vydavanim a komentovanim antickych autoru. Temto ucencum rikame humaniste a celemu proudu, ktery prestavuji, humanismus. Humaniste ucinili zakladem vzdelani studium antickych autoru. Recky ideal dobra a krasy maji nastoupit na misto stredovekych cirkevnich autorit.
Humanismus je tedy urcity program zivotni a vzdelanostni, ktery nemusi byt spojen s urcitou historickou epochou, zatimco renesance oznacuje historicke obdobi 15. a 16. stoleti. Prace humanistu neobycejne podporil vynalez knihtisku. Jeho puvodce, nemec JOHANNES GUTENBERG, tiskl v letech 1444 - 1448 v Mohuci na drevenem lisu z kovovych liter sestavenych do radku a stranek prvni knihy. Tiskum do roku 1500 rikame inkanbule (prvotisky).
Poznanim antickeho umeni, zejmena reckeho socharstvi, je objevena krasa lidskeho tela, spocivajici v harmonickem souladu telesnych proporci. Svetske stavitelstvi nabyva v renesanci prevahy nad cirkevnim. Goticky hrad ustupuje pohodlnemu mestskemu palaci nebo venkovskemu zamku, obklopenemu zahradami a terasami s altanky a vodotrysky. Sochar, stavitel a malir Michelangelo Buonarroti, autor soch Mojzise a Davida. Vsestranny umelec, teoretik umeni a vynalezce Leonardo Da Vinci je tvurce prosluleho obrazu Mona Lisa a Posledni vecere.
Vetsina basniku v obdobi renesance zije velmi intenzivnim zivotem, mnozi z nich vykonavaji ruzna diplomaticka poslani. Soustreduji se vetsinou na dvorech panovnickych priznivcu. Takova kulturni a umelecka strediska na dvorech vladnoucich panovniku vznikaji zejmena v Italii, ale i ve Francii, Nemecku a Uhrach. I kdyz trvaji ruzne narodni a statni celky, kulturni vymena mezi jednotlivymi narodnimi literaturami je daleko cilejsi, vzajemne ovlivnovani jedne literatury druhou je silnejsi, takze se vytvari univerzalismus spolecnych humanistickych idealu.
Ve snaze dosahnout urovne antickych slovesnych del se snazi spisovatele o napodobeni jejich zevnich rysu. S tim souvisi prejimani jazykovych, stylistickych i nametovych vzoru anticke literatury. Uplatnuje se i recka a rimska mytologie, ktera se dostava do sousedstvi s krestanskymi predstavami, takze krestansky svetec si podava ruku s reckym bohem. Slovesna renesance se objevila nejdrive v Italii, o vice nez stoleti pozdeji ve Francii a Spanelsku. Renesance nezrodila jen obdivuhodne vedecke objevy a umelecka veledila, byla i dobou zoufalych lidovych povstani, ktera koncila popravami rebelu, dobou cirkevnich inkvizici a krvavych boju o moc. Krize pocatecniho renesancniho optimismu je zrejma jiz pocatkem 16. stoleti. Svrzenim feudalnich pout nevedlo ke svobode, nybrz jeste k tizivejsi vazanosti. O nespokojenosti renesancniho cloveka svedci i utopicke predstavy o budoucim svete a o nove, lepsi spolecnosti (THOMAS MORUS: UTOPIA, TOMMASO CAMPELLA: O SLUNECNIM MESTE).
Nejvetsim renesancnim prozaikem ve Francii byl FRANCOIS RABELAIS. Proslul ctyrdilnym satirickym romanem GARGANTUA A PANTAGRUEL. Ramec dila tvori historie kralovskeho rodu obru, otce, syna a vnuka. Otec je predstavitelem feudalniho, stredovekeho asketismu, syn pestuje kult svobody a prirozenosti a vnuk Pantagruel je predstavitelem renesance. Rabelais byl jiz clovekem plne renesancni, vynikajici humorista, nesmiritelny odpurce myslenkove zaostalosti.
ERASMUS ROTTERDAMSKY byl puvodem Holandan. Usiloval o slouceni antiky s krestanstvim a ackoli mel velmi kriticky postoj k cirkvi, vysloveny i v satirickem dile o zloradech, pokrytectvi a nevedomosti cirkevni a feudalni spolecnosti CHVALA BLAZNOVSTVI; postavil se i proti nemecke reformaci.
Rozkvet spanelske renesancni prozy dovrsil MIGUEL DE CERVANTES. Nemel prilezitost k soustavnemu skolnimu vzdelani, v namorni bitve byl zranen, pozdeji pri valecne vyprave upadl do tureckeho zajeti, byl odvlecen jako otrok do Alziru a teprve pracne opatrene vykupne mu umoznilo navrat do vlasti. Az do smrti nenasel zamestnani, ani literarni cinnost mu nevynasela na slusne zivobyti, takze stradal az do sve smrti. Nejslavnejsi Cervantesovym dilem je rozsahly roman DUMYSLNY DON QUIJOTE DE LA MANCHA - 2 dily. Vasniva cetba hrdinskych romanu privedla zchudleho slechtice Dona Quijota o zdravy rozum. Rozhodne se obnovit zaslou slavu rytirstvi a na vyhuble herce Rosinante se vyda, vyzbrojen vetchym stitem a kopim, do sveta za dobrodruzstvim. Protoze v hrdinskych romanech ma kazdy hrdina damu sveho srdce, zvoli si Don Quijote prostou devecku, kterou nazve Dulcineou z Tobasu, a je pro ni v hadce s kupci zbit. Prvni jeho vyprava konci brzy navratem domu. Na dalsi cesty se vypravi provazen zbrojnosem Sancho Panzou, rozsafnym vesnicanem, protichudcem Quijotovym, jemuz slibil za odmenu vladareni na ostrove, ktery spolecne dobudou. Nasledujici cetne prihody, napr. bitka s vetrnymi mlyny a stadem ovci - domnelym nepratelskym vojskem, a utok na lvy, kteri si pomateneho rytire ani nevsimnou. Konecne se vraci Don Quijote domu, kdyz se predtim setkal s Dulcineou, vystrizlivi ze svych fantazii a brzy nato umira, nebot vystrizliveni znamena pro nej smrt.
Na zacatku romanu se Cervantes soustreduje na vysmech prezilym formam rytirstvi, ale brzy se ukazuje, ze jeho tragikomicke boje a jeho sen o ciste lasce nejsou smesne, ze je v nich uslechtile usili o spravedlivejsi svet. V tomto dile vytvoril Cervantes dva literarni typy, jez se navzajem doplnuji pribuznymi a protikladnymi vlastnostmi. Don Quijote je blouznivec, smesny v obdobi ziskuchtivosti, ale i hrdina, ktery obetuje vsechno svym idealum. Sancho Panza je prakticky, prizemni, jde mu o dobre zivobyti, netouzi po hrdinstvi, neni vsak ani prospechar. Vlivem sveho pana moralne roste, a kdyz Don Quijote umira, je uz Sancho nakazen donquijotstvim.
Vlivem antickeho dramatu se postupne hledaji cesty, jak se vyrovnat s vysokou umeleckou urovni reckych a rimskych dramatiku. Ve svych zacatcich kombinuje renesancni drama tragiku s komikou. Na sklonku 16. a zacatkem 17. stoleti vytvorila dramaticka tvorba zvlaste vysoke hodnoty v Anglii, kde se pestovalo divadlo lidove, spokojujici se prostou jevistni vypravou a naznakovou scenerii bez kulis.
WILLIAM SHAKESPEARE je nesporne nejvetsim dramatikem nejen anglicke, ale i svetove literatury. O Shakespearovi vime, ze se narodil ve Stratfordu nad Avonou, velmi mlady se ozenil a odesel do Londyna, kde hral v ruznych divadelnich spolecnostech; pozdeji byl take spolumajitelem divadla. Shakespearovi se pripisuje 37 her, u nekterych je vsak jeho autorstvi sporne. V prvnim obdobi jeho tvorby psal predevsim komedie (ZKROCENI ZLE ZENY, SEN NOCI SVATOJANSKE, MNOHO POVYKU PRO NIC), historicke hry (JINDRICH VI., RICHARD III.) a dramata s latkami starovekymi (JULIUS CAESAR). Z teto doby je i jeho prvni tragedie ROMEO A JULIE, o milencich dvou znepratelenych rodu v italske Verone, nad nimiz vladne rodova nenavist, kterou odstrani teprve smrt obou mladych lidi. V druhem obdobi pronika do jeho tvorby pesimismus a zivotni zklamani, jak se odrazi i v jeho nejslavnejsich tragediich MACBETH, HAMLET, KRAL LEAR, OTHELLO. Teprve ve tretim obdobi se vyjasnuje autoruv pesimismus a prechazi trvale ve smirlive vyrovnani (ZIMNI POHADKA, BOURE). Namety svych her cerpal Shakespeare z nejruznejsich zdroju: ze zivotopisu slavnych osobnosti, z italskych a francouzskych renesancnich povidkaru i ze starych kronik.
Dramaticka tvorba spanelska. Shakespearuv soucasnik LOPE DE VEGA. Pocet jeho her se udava ohromujicim cislem 2000. Bohaty a pohnuty zivot vojaka i vyhnance poskytl Lope de Vegovi, madridskemu rodakovi, cetne zivotni zkusenosti. Lope de Vega vytvoril typicke spanelske narodni drama sve doby, tzv. drama plaste a dyky. Nejlepe se mu darily hry s namety historickymi a pomerne malym poctem postav, k nimz patri tyransky slechtic, jeho poddany - neohrozeny venkovan - a kral jako strazce a obnovitel spravedlnosti. (C) 1994, 1996 AHA