Generace majovcu

* 60. a 70. leta 19. stol.- nastup mlade generace, ktera chtela probojovat modernejsi chapani literatury. Vyrustala a dospivala v dobe politickeho utlaku, reakce bachovska. Absolutismus potlacil vsechny vysledky revolucniho roku 1848 a dolehal tezce na cely kulturni i verejny zivot. Cesky psane literatury, vychazelo malo, vetsina casopisu zanikla. Jedinym beletristickym casopisem 50. let byl Lumir, spojoval starsi spisovatelskou generaci mladymi. Mezi studenty vladl cily vlastenecky ruch a jejich rucne psane casopisy se staly o malo let pozdeji zakladem casopisu verejnych. Hlavni heslo mladych: Projevit verejne vuli po svobodnem zivote. Prvnim takovym cinem - almanach LADA NIOLA (1855), vydany skupinou spisovatelu v cele s J. V. Fricem - vzbudil odpor konzervativcu. Daleko vyznamnejsi bylo vydani almanachu MAJ (1858), v nemz poprve vystoupila na verejnost mlada literarni generace seskupena kolem V. Halka a J. Nerudy. Podle tohoto almanachu se oznacovala jako generace majovcu. Krome organizatoru Halka a Nerudy prispeli do almanachu z mladych spisovatelu A. Heyduk, R. Mayer, K. Svetla, S. Podlipska a J. V. Fric, ze starsich K. Sabina, K. J. Erben a B. Nemcova. Mladi spisovatele se prihlasili manifestacne k Machovi. Almanach Maj vzbudil odpor. Zastupce staromilcu Jakub Maly vytkl mladym nedostatek narodniho citeni a kopirovani cizich vzoru. Nelibost vzbudil uz tim, ze do neho prispeli autori nedavno politicky pronasledovani nebo vezneni, ze z nekterych prispevku se ozyvala nespokojenost, odbojny ton, ztrata zivotnich iluzi, snaha zobrazovat pravdive soudoby zivot v jeho rozporech. Koncem 50. let privodili politicke a hospodarske nesnaze pad Bachova absolutismu a rakouska vlada se vratila roku 1861 tzv. rijnovym diplomem k ustavnimu zivotu.
* Uvolnenim po r. 1860 radikalizuje vsak i mestanstvo.

Vyvojove tendence ceske literatury

* Nastup mlade generace koncem 50. let probihal ve znameni odvratu od minulosti. Proti historicnosti byli nejvice Neruda a Halek. Neni pry druheho naroda, ktery by tak pomalu, tak line pokracoval ve svem vyvoji. Heslo majovcu zni: od minulosti k pritomnosti. Zduraznuje se poznavaci funkce literatury, klade se dokonce nad funkci estetickou. Typ spisovatele 60. a 70. let predstavuje basnik, ktery, i kdyz pochazi z vrstvy selske nebo remeslnicke, je spolecensky, ideologicky a celym zivotnim stylem spojen s mestanstvem. Zcela mizi typ vedce a s nim i ucenecky charakter literatury, priznacny pro starsi obdobi obrozenecke literatury. Spisovatel 60. a 70. let se ucastni politickeho ruchu sve doby jako novinar a zurnalista, ma sve obecenstvo, nejen hrstku uvedomelych ctenaru jako v dobe obrozenecke. Umelecka tvorba neni uz obetavou vlasteneckou praci, nybrz povolanim.
* Zakladni otazka, ktera v padesatych letech zamestnavala mlade spisovatele, znela: ma se literatura omezovat na zduraznovani charakteristickych rysu ceske narodni individuality, nebo ma rozsirit svuj zajem o problemy obecne lidske, ktere se dotykaji soucasneho cloveka, at zije kdekoli? Slo o to, zdali literatura ma plnit stejne ukoly jako v dobe obrozenecke, tj. plnit funkci narodne vychovnou a uvedomovaci. Mladi spisovatele zprvu odmitali narodni specificnost literatury, moderni doba pry stira rozdily mezi jednotlivymi narody.
* Narodni literatura se mela vclenit do evropskeho kulturniho vyvoje a mela s nim udrzovat rovnomerny krok.
ADOLF HEYDUK (1835-1923)
* Neruduv pritel a nadseny stoupenec ceskoslovenske vzajemnosti, jiz venoval take nekolik sbirek. Sbirka CIMBAL A HOUSLE (1876) byla citovym vyznanim lasky ke Slovensku. Pisnova forma versu, sceny ze slovenskeho lidoveho zivota, zbarvene vetsinou idylicky. Sbirka budila nadseny ohlas na Slovensku.
* Zvlastni duraz polozili majovci na rozvoj prozy, ktera se mela stat zrcadlem narodniho zivota a mela mit hlavne funkci poznavaci.
* Rozsahlejsi prozaicke utvary roman a novela se tesily v 60. a 70. letech neobycejne oblibe u ctenaru.
* Mnoho usili o vytvoreni ceskeho romanu vynalozil GUSTAV PFLEGER MORAVSKY (1833-1875). Jeho hrdinove, pojati autobiograficky, ztelesnuji autorovy citove problemy. Obycejne jsou to zklamani osameli jedinci, kteri se marne pokouseji vytrhnout se z prostredi, v nemz ziji. Roman Z MALEHO SVETA (1864) je z prostredi tovarnich delniku. Autor sleduje v romanu vztah ceskych lidovych vrstev k Nemcum, avsak drasticke sceny vykoristovani delniku ve smichovskych kartounkach, jejich zivoreni i zivelny odpor, ktery je vede k niceni stroju, daly dilu zcela jine vyzneni.

Generace majovcu: Halek, Svetla, Arbes, Neruda

* Mezi organizatory almanachu Maj patril vedle Jana Nerudy predevsim Vitezslav Halek. Pusobil jako organizator a teoreticky mluvci nastupujici generace, jako novinar a kritik, psal verse, povidky, dramata. Dosahl u ctenaru neobycejneho uspechu, nebot dovedl vyjadrovat pocity, jimiz zili jeho soucasnici.
VITEZSLAV HALEK (1835-1874)
* Kniha VECERNI PISNE (1859) obsahuje drobne lyricke basne pristupne pisnove formy. Jeho milostna lyrika vychazela z osobniho prozitku stastne lasky k divce ze zamozne rodiny, ktera pozdejsim snatkem zabezpecila existencne basnika.
* Pozadavku sve generace, aby literatura zobrazovala pravdive soudoby zivot v cele jeho rozloze, chtel Halek vyhovet drobnymi versovanymi obrazy z venkovskeho prostredi. Tyto epicke basne, mezi nimiz stoji na prvnim miste balady - sbirka POHADKY Z NASI VESNICE (1874). Zachycuji razovite typy z ceske vesnice, nejednou s jejich tragickymi osudy poznamenanymi bidou. Sbirka zobrazuje humorne (HUSAR, SOTEK, POSTILION) i smutne az tragicke chvile zivota venkovskych lidi (DRZBA, V LOMECH).
* Jeste nenadesla doba pro velky spolecensky roman. Zato mensi prozaicke utvary, predevsim povidky, tzv. obrazy ze zivota fejetony, mely plnou nadeji na uspech. Prvni Halkovy povidky se obvykle dotykaji vztahu dvou mladych lidi, jimz ruzne predsudky, majetkova nerovnost nebo neochota rodicu brani v lasce.
* Umelecky nejzdarilejsi je povidka MUZIKANTSKA LIDUSKA (1861), smutny pribeh divky, ktera donucena pro penize k nestastnemu snatku se pomate na rozumu. Pozdeji tvori vesnicke povidky, ktere znamenaji vrchol prozaickeho umeni. Povidka NA STATKU A V CHALOUPCE (1871) a POD DUTYM STROMEM (1872). Obe maji podobnou konstrukci: neradostny zivot, idylicke stesti, chamtivost bohatych, laska a zivot v souladu s prirodnimi zakony u chudych. Povidka NA VEJMINKU (1873) se dotyka tragickych dusledku, k nimz vede zrizovani vyminku, probouzejici v detech bezcitnost vuci starym rodicum.
* Halek venoval v proze pozornost i mestskemu prostredi. Jedna z jeho nejlepsich povidek - POLDIK RUMAR (1873) vypravuje dojemny pribeh o podskalskem piskari, ktery se obetave stara o chlapce zeny, kterou kdysi nestastne miloval. Povidka zduraznuje citovou uslechtilost prosteho cloveka.
KAROLINA SVETLA (1830-1899)
* Cerpa latku z prostredi prazske mestanske a aristokraticke spolecnosti. Postavila se kriticky k svetu, ktery prilis dobre znala z vlastniho domova i z jinych mestanskych salonu, poburovalo ji mravni pokrytectvi teto spolecnosti, sobectvi rodicovske autority i nesmyslna vychova divek, jak ji sama okusila. Priznacny rys jeji cele pozdejsi tvorby - uslechtile a obetave mravni poslani zenskych hrdinek.
* Umelecky nejvyznamnejsi soucast dila Svetle, jeji vesnicka proza, je vesmes nametove umistena do Podjestedi. Svetla odmitala nazor, ze literatura a umeni maji zobrazovat zivot v kazdodenni vsednosti, nesouhlasila s poznavaci funkci literatury, naopak se snazila ukazovat zivot lepsi, nez jaky kolem sebe videla.
* Nejvetsi uspech u ctenaru mely jestedske romany. Jejich zavazna problematika, psychologicky vykresleni hrdinove a dramaticky komponovany dej. VESNICKY ROMAN (1867) vypravuje o nestastnem manzelstvi Antose Jirovce, ktery prisel jako celedin na statek a ozenil se s ovdovelou rychtarkou.
* Roman KRIZ U POTOKA (1868) vypravi o Evicce, ktera po velkem sebezapreni a obetavosti zbavi rod Potockych kletby, kdyz se zrekne lasky k bratrovi sveho muze.
* KANTURCICE roman vychovneho vlivu lasky venkovske divky Enefy k Otikovi, ktery za studii v Praze podlehl svodum velkeho mesta a teprve ocistnym vlivem lasky se mravne obrodi.
* FRANTINA o "zenske rychtarce", ktera potlacila svou lasku a zabila zenicha, kdyz zjistila, ze je vudcem lesnich lupicu.
JAKUB ARBES (1840-1914)
* Stal se redaktorem Narodnich listu, zivil se literarni cinnosti. Nejhodnotnejsi casti Arbesovy tvorby je romaneto (nazev pochazi od Nerudy a oznacuje romanovou skladbu mensiho rozsahu, v niz prostupuji dej uvahy vedecke, filozoficke a socialni, spociva v napeti mezi tajemnou zahadou, ktera na prvni pohled vypada jako nadprirozeny jev, a jejim rozuzlenim, ktere se vysvetluje vedeckym vykladem. V Arbesovych romanetech vystupuji vystredni hrdinove, kteri se ocitaji uprostred neobvyklych a casto az prisernych sceneriich. V techto romanetech DABEL NA SKRIPCI, UKRIZOVANA a SVATY XAVERIUS triumfuje rozum nad nabozenskou virou. Vyznamne misto patri tem romanetum, v nichz se Arbes soustreduje na problem neuznaneho, vyjimecneho jedince, ubijeneho stisnenymi podminkami. Napr. romaneta SILENY JOB a ADVOKAT CHUDASU. Myslenky utopickeho socialismu jsou v socialnim romanu KANDIDATI EXISTENCE. Lici se v nem skupina mladych idealistu, kteri chteji uskutecnit myslenky utopickeho socialismu v praxi. Jeden z nich se pozdeji stane majitelem prumysloveho zavodu a dovoli svemu priteli, aby zkusil uskutecnit sve plany. Pokus je vsak odsouzen k nezdaru, protoze v tovarnikovi zvitezi nakonec zistny kapitalista. Romanem STRAJCHPUDLICI mel zachytit prazske delnictvo pred rokem 1848.
JAN NERUDA (1834-1891)
* Narodil se v Praze v rodine vojenskeho vyslouzilce, matka si privydelavala posluhou. Studoval akademicke gymnazium. Tam se setkal se spoluzaky, kteri uz zacinali s literarnimi pokusy. Prava na univerzite nedokoncil, zanechal i studia filozofie. Po prechodnych zamestnanich se rozhodl pro drahu novinare a spisovatele. Basnicka sbirka HRBITOVNI KVITI vydana temer soucasne s Halkovymi Vecernimi pisnemi je protikladne odlisna od Halkovych basni. Neruda narozdil od Halka nechce harmonizovat, naopak obnazuje rozporne pomery sve doby, vytvari drsne a provokujici obrazy lidske bidy. Zatimco Halek vychazi duverive vstric svetu, Neruda se proti nemu uzavira do sve ironie. I tvarove je Nerudova sbirka opakem Halkovych libivych versu. Snaha po presnem pojmenovani, ktere nepohrda ani hovorovym slovem. Hrbitov je Nerudovi predevsim pohrebistem chudiny. Hned prvni basne protestuji proti nespravedlivemu majetkovemu rozvrstveni spolecnosti. Druha Nerudova basnicka sbirka intimni lyriky KNIHY VERSU je zahrnuta do cyklu Otci, Maticce a Anne. Sbirku komponuje basnik do tri oddilu: KNIHA VERSU VYPRAVNYCH (epika), a KNIHA VERSU LYRICKYCH A SMISENYCH a KNIHA VERSU CASOVYCH A PRILEZITYCH. Mezi epickymi basnemi knihy vypravnych zduraznuji socialni motivy nejsilneji balady. Vzorem byla balada Erbenova. Neruda se vsak odvraci od davnych mytickych predstav, upoutavaji ho rozpory v lidskych vztazich a tragicke srazky spolecenskych vydedencu velkeho mesta. Basen DOBROVOLNIK naznacuje basnikuv vlastni osud: chudy chlapec se da naverbovat na vojnu, aby ulehcil matce. DEDOVA MISA odhaluje bidu nejchudsich vrstev mestskeho proletariatu. Deset basni venovanych otci, zobrazuje konflikt mezi synovskou laskou a vzpurnou odbojnosti. Vrelost citu stale ustupuje pred hrdosti. Cyklus MATICCE je horoucim vyznanim Nerudovy lasky k matce, citu nepotlacovaneho, detsky oddaneho. Socialni motivace je pritomna i v intimni lyrice. V milostnem cyklu ANNE obzalovava nespravedlivy osud, ze mu nedal moznost, aby mohl uzivit svou milenku.
* Az po jedenacti letech vydava PISNE KOSMICKE, za podstatne odlisne situace a take zmenenych pomeru verejnych. Ctenari rozebrali dve vydani sbirky Kosmickych pisni. Neruda se razem stal uznavanym basnikem. Pisne kosmicke vyhovovaly dobove nalade, kterou vyznacoval optimismus a presvedceni o nezadrzitelne sile vseobecneho pokroku. Neruda se zamysli nad poslanim soudobeho cloveka i naroda. vzajemne vztahy lidi i narodu konfrontuje s radem vesmiru. Ziskava optimistickou viru v narodni budoucnost. Nechce ctenare poucovat o novych vedeckych poznatcich, chape vesmirne deje tak, jak je mohl chapat obycejny clovek, proto pomery ve vesmiru prevadi na vztahy mezi lidmi. Pouziva pisnove formy rozmarneho nebo humorneho tonu, ale vedle toho i patetickeho hymnu. Prozu z konce 50. a zacatku 60. let shrnul Neruda do knihy ARABESKY. Arabesky zachycuji lidove postavy z malostranskeho prostredi, casto se smutnymi az tragickymi osudy, ale i figurky z vyssich spolecenskych kruhu. Neruda v nich oslabuje dej, zameruje se hlavne na vykresleni postavy v jejim spolecenskem prostredi. Podobnou kompozici maji TRHANI, obrazy ze zivota lidi, kteri vlastne stoji na okraji spolecnosti, spojuje v kompozicni celek pribeh "trhana" Komarka, ktery stastne najde zenu, ale nestastne ztrati dite.
* POVIDKY MALOSTRANSKE, soubor 13 povidek zobrazujicich zivot Male Strany v dobe Nerudova detstvi a mladi. Vyznam spociva v mistrovske charakteristice postav, prostredi a udalosti. Casove se zameruji na 40. a 50. leta. Zobrazuje jen ty, ktere duverne zna, napr. PRIVEDLA ZEBRAKA NA MIZINU, DOKTOR KAZISVET a HASTRMAN. Neruda strida v povidkach postup vazny s humornym nebo tragikomickym (JAK SI PAN VOREL NAKOURIL PENOVKU). Tyto postupy mu slouzi k odhalovani sobeckosti, omezenosti a lakoty malomestskeho sveta. Epicky raz sbirek zahajil sbirkou BALADY A ROMANCE. Oznaceni jednotlivych basni jako balady a romance je v duchu doby velmi libovolne, protoze casto i balady maji spise raz rozmarne legendy nebo romance, nekdy naopak basne, oznacene jako romance se blizi pochmurnosti spise balade. Hlavni otazka, kterou si Neruda kladl: jak vyslovit starymi formami balady a romance postoj moderniho cloveka k svetu. A odpoved: postojem prosteho cloveka z lidu. Starnouci basnik se vracel vzpominkami stale casteji do let detstvi. Latky Balad a romanci cerpaji v podstate z trojiho nametoveho okruhu: dotykaji se obecne lidskych vztahu, zejmena vztahu matky a syna (BALADA HORSKA, BALADA DETSKA), cesky narodni charakter (ROMANCE O KARLU IV., BALADA O POLCE), latky biblicke a legendarni, jsou vsak aktualizovany a zasazeny do ceskeho lidoveho prostredi. Ve stejnem roce vysla i posledni zpoved basnikova - PROSTE MOTIVY. Nejsou jen citovym denikem, spojenym s prirodnimi obrazy. Uz jen rozdeleni sbirky na ctyri oddily podle rocnich dob symbolizuje sepeti prirodniho rytmu s lidskym zivotem a nezny vztah k prirode a venkovu. Kompozicni celistvosti dosahuji presnym dodrzovanim rocniho cyklu od naznaku jara az do zimy. Sbirka je i basnikuv citovy zapisnik. Basne casto pripominaji lidovy popevek. V basnikove pozustalosti se objevily zavazne casove basne, obraz narodniho utrpeni a nadeji. J. Vrchlicky je utridil a vydal pod nazvem ZPEVY PATECNI, verse o tezkem udelu naroda. Vrchlicky radil basne tak, ze jako prvni a posledni umistil verse vyslovujici odhodlani a duveru v narodni budoucnost a mezi ne vlozil basne o utrpeni naroda.
(C) 1994, 1996 AHA