Humanismus v Cechach
Dobove podminky v nasich zemich od poloviny 15. stoleti az
do doby belohorske zamerovaly literaturu k problematice
spolecenske a nabozenske, resily nalehave otazky verejneho
zivota. Literatura dostavala vyraznou ideologickou funkci. Humaniste 15. stoleti se orientovali zprvu predevsim
k Italii, jejich vzory byli anticti spisovatele (Cicero
v recnictvi, Horatius v satire, Vergilius v prirodni idylicke
poezii). Latinska tvorba ceskych humanistu nemela vetsi ohlas, nebot
jeji ucenecky raz omezoval pusobeni dila na nejvzdelanejsi
vrstvy. Zatimco latinskou humanistickou tvorbu 15. stoleti
predstavuji predevsim katolicti autori, od zacatku 16. stoleti se
siri humanisticke myslenky i mezi prislusniky ceskych bratri
a luteranu, ale v jejich tvorbe prevazuji dila psana cesky.
Charakter literatury tohoto obdobi urcuje mestan jako tvurce
slovesne tvorby i jako ctenar. V literarni tvorbe 16. a 17. stoleti najdeme jen malo
puvodnich del a skutecne tvorivych spisovatelu. Vetsinou se
prekladaji nebo upravuji cizi predlohy. Priznacnym rysem je napadny ubytek versovane tvorby a velky
rozvoj naukove prozy. Poezie se octla na okraji literarniho
zajmu, vraci se k tradicnim vzorum didakticke poezie, jejiz
moralistika a satiricke zamereni zcela vytlacily osobni lyrika
i drama. Pro tradicni ctenarsky vkus je priznacne uplatnovani del
starsi predhusitske literatury. NOVA RADA (SMIL FLASKA
Z PARDUBIC) - prelozena do latiny JANEM SKALOU Z DOUBRAVKY.
Tiskem vychazi: Podkoni a zak, Ezopovy bajky a zabavne
povidky. Hojna je lyrika duchovni, napajejici se z bohatych zdroju
husitske pisnove tradice (BLAHOSLAV, KANCIONAL). Proza ma predevsim naukovy a vzdelavaci charakter. Pestuji
se nejrozmanitejsi vedni obory, napadnym rysem je zamereni
k praktickym potrebam. Nejvyse se hodnoti pravnictvi: PAVEL
KRISTIAN KOLDIN Z KOLDINA (PRAVA MESTSKA KRALOVSTVI CESKEHO
A MARKRABSTVI MORAVSKEHO), recnictvi: KAREL STARSI
ZE ZEROTINA, jak k tomu vede obdiv pro starorimske recniky i prakticka
potreba dokonaleho mluvniho projevu ci uhlazeneho dopisoveho
slohu.Zdomacneni knihtisku vede k nebyvalemu rozsireni knih, casto nakladne vydavanych a bohate zdobenych drevorezy, a k celkovemu zvyseni vyznamu literarni tvorby v kulturnim zivote. Literarni tvorba se stava zalezitosti ucenecke pracovny. KRONIKA TROJANSKA se povazuje za prvni cesky tisk (v Plzni, 1468).
Od 16. stoleti se v humanismu ztraci anonymni tvorba.
Objevuje se typ literarniho mecenase, slechtice nebo zamozneho
mestana, ktery kolem sebe sdruzuje spisovatele a ucence, hmotne
je podporuje, financuje jejich studijni cesty do ciziny a dava se
jimi oslavovat. Bohaty mestan v 16. a zacatkem 17. stoleti se
zcela pripodobnil urozenemu slechtici. Ma obvykle slechticky
pridomek, napodobuje feudala i zivotnim stylem. Obklopuje se
krouzkem humanistickych basniku, od nichz prijima oslavne
latinske basne k ruznym rodinnym udalostem. Ma zajem o prakticke
poznani sveta, a pokud sam necestuje, cte popisy cizich zemi
a vypsani dejin jinych narodu (tzv. kosmografie). OLDRICH PREFAT Z VLKANOVA - CESTA Z PRAHY DO BENATEK A ODTUD
POTOM PO MORI AZ DO PALESTINY, VACLAV BUDOVEC Z BUDOVA, KRISTOF
HARANT Z POLZIC a BEZDRUZIC, JAN HASISTEJNSKY Z LOBKOVIC.
Oblibene je studium herbaru (TADEAS HAJEK Z HAJKU), lekarskych
spisu (JAN CERNY) nebo spisu astronomickych a astrologickych
(TADEAS HAJEK Z HAJKU), zaliba ve slovnikarstvi (DANIEL ADAM
Z VELESLAVINA). Mestan 16.stoleti vladl obvykle stejne dobre
latinou jako materstinou. Strhuje se pozornost k dejepisectvi,
oziveny smysl historicky vede k narodopisnemu badani, sestavuji
se rodopisy starych slechtickych rodu, sbiraji se akta
k politickym ci cirkevnim dejinam. Vznikaji prvni odborna
pojednani o hornictvi, o rybnikarstvi, vojenstvi apod. Humanismus v Cechach se rozlisil uz koncem 15. stoleti na
smer latinsky, uzivajici latiny jako mezinarodniho jazyka
vzdelancu a napodobujici latinske autory ve vyberu latek i ve
forme, a na smer narodni, ktery usiloval o vytvoreni literatury
v humanistickem duchu, ale v ceskem jazyku, slohove byl ovsem
i on zavisly na klasicke latine. Predchudcem latinsky pisicich autoru byl diplomat ve
sluzbach Jiriho z Podebrad - JAN Z RABSTEJNA: DIALOG - rozprava, v niz rozmlouvaji ctyri slechtici
o politickych pomerech. Autor se primlouva za smirne reseni sporu
mezi papezem a kralem Jirim, povzbuzuje k lasce k vlasti a odmita
valku. BOHUSLAV HASISTEJNSKY Z LOBKOVIC (1461-1510) je prislusnik
stare slechticke rodiny a ctizadostivy cirkevni hodnostar, dosahl
ve sve dobe jako basnik evropske proslulosti. Mel rozsahle
pisemne styky s cizimi humanisty. Po roztrzce se svym pritelem
Viktorem Kornelem ze Vsehrd uzavrel se ve sve samote, aby
studoval anticke autory a ve svych listech satirickymi slehy
soudil sve soucasniky. Jeho satiricka skladba ZALOBA K SV.
VACLAVU NA MRAVY CECHU kara mravy predku a obyvatelu sve zeme,
vytyka slechte rozmarily zivot. HYNEK Z PODEBRAD (1452 -1492) synek krale Jirika, pise
basne VERSOVE O MILOVNIKU, MAJOVY SEN - milostna tematika
s psychologickym prozitkem a smyslovym okouzlenim. VIKTORIN KORNEL ZE VSEHRD (1460 - 1520) je hlavni
predstavitel narodniho humanismu, pravnicky spisovatel. Zacinal
latinskymi versi, ale pozdejsi usili zameril k potrebam narodni
literatury. Cesky jazyk kladl na roven klasicke latine a rectine. O PRAVIECH, O SUDIECH I O DESKACH ZEME CESKE KNIHY DEVATERY - stavi ceske zvykove pravo nad rimske. V 16. stoleti se stala jednota bratrska dulezitou
siritelkou kulturne vzdelavacich snah v nasich zemich. Mela
vzorne organizovane skolstvi a jeji predni predstavitele
rozvijeji horlivou literarni cinnost. JAN BLAHOSLAV (1523 - 1571) - historik, ucitel a biskup
jednoty bratrske. Mnoho usili venoval poradani pramenu pro
bratrsky archiv (AKTA JEDNOTY BRATRSKE), ktery ma velky vyznam
pro poznani dejin jednoty bratrske. FILIPIKA PROTI MISOMUSUM (nepratele vyssiho vzdelani). Tato polemika smerovala predevsim
proti biskupu Janu Augustovi, padnymi dukazy dovozuje, ze
vzdelani pomaha cloveku v zivote a naopak nevzdelanost je
prekazkou pokroku. Nejlepsim dokladem Blahoslavy humanisticke
ucenosti byl jeho preklad Noveho zakona. Uplatnil pri nem zasadu
presneho textu a projevil se jako kriticky odbornik a vyborny
znalec jazyka. Autorsky se podilel Blahoslav pri vzniku
bratrskeho kancionalu, zvaneho podle mista vydani v Polsku KANCIONAL SAMOTULSKY, obsahuje duchovni pisne. GRAMATIKA CESKA - vysledek jeho dlouholeteho studia materskeho jazyka, meritkem
mu je krasa reci, odmita narecni prvky a usiluje o ustalenou
jazykovou normu. Brzy po Blahoslavove smrti poridila bratrsti
teologove preklad cele bible. Novy zakon prejali bratri
v upravenem zneni Blahoslavove a v letech 1579-1594 vydali
v Kralicich na Morave v tajne tiskarne sestidilnou BIBLI
KRALICKOU. Preklad byl po jazykove strance velmi peclivy, bible
se stala nadlouho vzorem spisovne cestiny. VACLAV HAJEK Z LIBOCAN - katolicky knez. KRONIKA
CESKA - zahrnuje ceske dejiny od praotce Cecha az do korunovani
Ferdinanda I. Pro jadrnou lidovou rec i pro poutavost pribehu se
stala Hajkova kronika oblibenou cetbou a az do konce 18. stoleti
byla hlavnim zdrojem pouceni o ceske minulosti. VACLAV VRATISLAV Z MITROVIC (1576 - 1635) - jako
patnactilety mladik se dostal v poselstvu cisare Rudolfa, ktere
vyslal k sultanovi do Carihradu. Po roce byli vsichni uvezneni
a Vratislav se vratil z tureckeho zajeti az po nekolika letech.
Sve trpke zkusenosti vylicil ve spisku PRIHODY VACLAVA VRATISLAVA
Z MITROVIC. DANIEL ADAM Z VELESLAVINA (1546 - 1599) univerzitni
profesor, tiskar, nakladatel, pestoval popularni dejepisectvi.
Bohata byla jeho cinnost slovnikarska, vlastni Veleslavinuv
vyznam je spise v organizacnich podnetech a v jeho usili
vydavatelskem a tiskarskem. Pro jazykovou vytribenost knih
vydavanych Veleslavinem byval konec 16. stoleti oznacovan jako doba veleslavinska a jeji jazyk se pokladal za vzor spisovne
cestiny. Domaciho puvodu jsou HISTORIE O BRATRU JANU
PALECKOVI - drobne prozaicke pribehy, jejichz ustrednim hrdinou je "moudry
blazen", sasek krale Jiriho. FRANTOVA PRAVA - parodisticka
pravidla pijackeho cechu, obsahuji i vlozene povidky, ktere
vyjadruji optimisticky vztah k pozemskym radostem. Na novych zakladech se snazili humaniste vytvorit drama,
nebot vyvoj staroceskeho dramatu prervalo husitstvi. Nevzniklo
vsak zadne vynikajici dramaticke dilo. Narozdil od predhusitskeho
dramatu, ktere se obracelo predevsim k latkam novozakonnym,
vychazely prevazne ze Stareho zakona. Basnictvi pestovalo casovou pisen, satiru, zamerenou
moralisticky proti nevazanemu zivotu, a prilezitostnou poezii
(oslavne verse k narozeninam, snatku, apod.). SIMON LOMNICKY Z BUDCE (1552 -1622) - oblibeny versovec,
napsal nekolik sbirek mravokarnych. TOBOLKA ZLATA - utoci na
lakomstvi a shromazdovani bohatstvi. MIKULAS DACICKY Z HESLOVA (1555 - 1626) PROSTOPRAVDA - kritizoval mravni nedostatky svych soucasniku.JAN AMOS KOMENSKY (1592-1670)
Nejvetsi spisovatel pobelohorske emigrace, posledni biskup
jednoty bratrske. Zil v dobe, kdy se stale zrejmeji projevovala
krize stredovekeho nazoru, vybudovaneho na bibli a castecne na
odkazu antiky. Objevy prirodovedneho nazoru vzbuzovaly nadeji, ze
lidstvo speje k novemu veku, v nemz vedeni prevazi nad poverami.
Narodil se pravdepodobne v Nivnici na Morave v ceskobratrske
rodine, otec pochazel z nedaleke vesnice Komny (odtud Komensky).
Na studiich v Nemecku poznal, jak pokrocilo u jinych narodu
vedecke badani, a rozhodl se proto, ze venuje vsechno usili snaze
o vytvoreni ceske narodni vedy, aby ani jeho vlast nezustavala
pozadu. Udalosti po belohorske bitve zasahly krute do zivota
Komenskeho. Kdyz musel v roce 1621 narychlo uprchnout z Fulneku
s zenou a dvema detmi, ztratil cast rukopisu a celou knihovnu, za
moru v Prerove mu zemrela zena. Pobyval potom stridave na ruznych
mistech u svych ceskobratrskych slechtickych ochrancu. Po vydani
ostrych narizeni proti nekatolikum opustil vlast a usadil se
v polskem Lesne. Jeho pobyt prerusilo pozvani anglickeho
parlamentu, aby uskutecnil v Anglii jakousi akademii ved, ktera
by sirila do celeho sveta jednotne vzdelani jedinym jazykem.
Pozdeji navstivil take Svedsko, vychodni Prusko. Po druhem
prestehovani do Lesna ho stihly dalsi rany osudu: zemrela mu
druha zena a jeho nadeje na navrat emigrantu do Cech zmaril
vestfalsky mir (1648), kterym skoncila tricetileta valka. Za
valky svedsko-polske zachvatil Lesno pozar, pri nemz Komensky
pozbyl celeho majetku a vetsi casti svych rukopisu.
Nejbolestnejsi byla ztrata nenahraditelneho slovniku POKLAD
CESKEHO JAZYKA. Po odchodu z Lesna nasel vlidne prijeti
u holandskych pratel v Amsterodamu. Mel svetovou proslulost ve
Svedsku, Holandsku i Uhrach. Podle jeho zasad se zacali
reformovat skoly, dostava pozvani i od Harvardske univerzity
v Americe. Do nabozenskych a filozofickych spisu z prvniho obdobi
sve tvorby vtelil osobni a spolecenske rozpory. Hleda cestu
z krize cloveka a soudobeho sveta. LISTOVE DO NEBE - zamyslel se nad situaci chudych. TRUCHLIVY - rozpor rozumu a nabozenskeho citu. LABYRINT SVETA A RAJ SRDCE - rozsahla jinotajna skladba
znazornujici autorovu pout svetem, zobrazenym alegoricky jako
mesto, vznikla z kritickeho pohledu na soudoby stav spolecnosti. Poutnik, v nemz Komensky predstavil sebe, jde si prohlednout
svet, aby si vyvolil vhodne zamestnani. Na ceste jej doprovazi Vsezved vsudybud (zosobnena lidska zvidavost), ktery mu radi, aby
byl spokojen se vsim, co spatri. K Vsudybudovi se pripoji druha
pruvodce, Mameni (alegorie zvyku prijimat bez uvazovani cizi
nazory). Nasazuji poutnikovi bryle mameni, ktere zkresluji pohled
na svet, poutnik se vsak nedava zmast a upravuje si je tak, aby
mu neprekazely ve spravnem pozorovani. Mesto, do nehoz vstupuji,
je opravdovych bludistem. Hemzi se lidmi, kazdy specha za svym
zamestnanim, ale ukazuje se, ze temer kazde z nich je podvod
a klam. Lide nosi na sobe masky, meni si je, delaji spoustu
zbytecnych veci. Ovlada je touha po snadnem zisku, spolecenskem
postaveni a bezstarostnem zivote. Poutnik pozoruje zivot
remeslniku, ucencu, lekaru, soudcu, vojaku i prislusniku jinych
stavu a povolani. Vsude naleza neuprimnost a podvod. Neuspokoji
jej ani hrad kralovske Moudrosti, protoze i tak odhaluje marnost.
V zoufalstvi nad ubohym stavem lidske spolecnosti chce prchnout
ze sveta, na vyzvu bozi se pak uzavira v raji sveho srdce, tj.
v samote a nabozenskem rozjimani. Zaver vyzniva pesimisticky.
Komensky dobre videl dobove nesrovnalosti, ostre obzaloval
socialni pomery sve doby, uvedomil si prikre majetkove rozdily,
ale nasel prilis jednostranne vychodisko z "labyrintu sveta"
v "raji srdce", pred resenim palcivych otazek obratil se k Bohu
a k nabozenskemu hloubani. Labyrint sveta a raj srdce nevyjadruje
pouze Komenskeho osobni postoj ke spolecenske problematice doby
tricetilete valky, vyslovuje i zivotni pocity soudobych lidi.
Poutnik v bludisti sveta, v nemz se setkava se lzi a pretvarkou,
v nemz marne hleda mezi hemzicimi se davy opravdoveho cloveka
- to je symbol evropskeho lidstva strzeneho do viru tricetilete
valky a trpiciho stupnovanym utiskem. CENTRUM SECURITATIS (Hlubina bezpecnosti) - filozoficko
- nabozenske pojednani. Cim vice se clovek vzdaluje od stredu
jistoty, Boha, tim vic propada zmatkum a toci se v bludnem
kruhu. Predpoklad pro rozvoj a vzdelani spatroval Komensky v nove
organizovanem vyucovani. Podnety k jeho reforme nachazel nejen
v praxi ceskobratrskeho skolstvi, ale i u soudobych evropskych
pedagogu. VELKA DIDAKTIKA - patri k nejproslulejsim dilum Komenskeho ve
svetove literature a je prelozena do vsech evropskych jazyku.
Vynika systematicnosti vykladu, snahou ucinit z pedagogiky vedni
obor a najit zakony vychovatelske prace. Komensky je presvedcen, ze kazdy clovek muze byt vychovou
a vzdelanim priveden tak daleko, aby mohl zit dustojnym lidskym
zivotem. Nove je u Komenskeho stredem zajmu nikoli ucitel, ale
zak. Vychovu rozdeluje velky pedagog do ctyr stupnu po sesti
letech. Do sesti let se staraji o vychovani ditete rodice ("skola
materska"), pozdeji skola. Povinna skolni vyuka ma trvat do
dvanacti let v narodni skole. Ve vetsich mestech maji byt jeste
"skoly latinske" (gymnazia), na nichz se zaci vzdelavaji do
osmnacti let. Nejnadanejsi z nich pak studuji odborne na
akademiich (univerzitach). INFORMATORIUM SKOLY MATERSKE - specialni prirucka urcena pro
vychovatele, matky, chuvy. Upozornil zde na vyznam vychovy v dobe
predskolni a zduraznil dulezitost esteticke (zejmena hudebni
a slovesne) vychovy ditete jiz v tomto utlem veku. BRANA JAZYKUM OTEVRENA - od zastaraleho uceni slovickum zpameti
postoupil nejen k ucinnejsi vyuce jazyka, ale zaroven k pouceni
o skutecnem svete. SVET V OBRAZECH (Orbis pictus) - puvodne ucebnice latiny, ale
pozdeji se stala vzorem pro ucebnice cizich jazyku vubec. Pro
vetsi nazornost uziva k jednotlivym tematum ilustraci. SCHOLA LUDUS (Skola hrou) - dramaticke pokusy ve skolstvi, jez
mely za ukol prohloubit u zaku znalosti latiny.
Ze zasady se snazil odstranit ze skol mechanicke slovni vedomosti
bez znalosti veci, proto razil zasadu, ze zak se ma naucit pojmum
z veci vnimatelnych smysly. Uceni musi byt nazorne a ma se pri
nem uzivat prikladu. Vyucovani ma byt snadne, zajimave a musi
sledovat vychovny cil. Postup pri vyucovani se ma dit od znameho
a jednoducheho k slozitejsimu. Ma smerovat ke skutecnym
a praktickym potrebam pro zivot. Vyucovani musi byt verejne,
pristupne vsem detem a mladezi bez rozdilu socialniho puvodu
a pohlavi. Vzdelani se ma dostat kazdemu zdarma. Duraz kladl na
vycvik telesnych schopnosti a remeslnych dovednosti. Pokousel se
shrnout veskere vedeni v jednotnou soustavu, dila pansoficka (vsevedna). PLAN VSEVEDY - propaguje myslenku, ze zvyseni a rozsireni
vzdelanosti napravi spolecenske nesrovnalosti. Tyto prace
souviseji uzce s jeho snahami o dorozumeni mezi narody, o vecny
mir.