Problematika a raz narodniho obrozeni
Literatura narodniho obrozeni vyplyva ze zmenenych
spolecenskych podminek v nichz se utvarel koncem 18. a zacatkem
19. stoleti novodoby cesky narod. Vytvari vlastni myslenkovou
napln narodniho hnuti. Socialni puvod nositelu obrozeneckeho
hnuti rozhodl o jeho demokratickem razu. Nepodilela se na nem
vyrazne slechta ani bohate mestanstvo. Narodni idealy vedly
k praktickemu a uzitkovemu chapani literatury. Zacatky obrozeni
spadaji do posledni tretiny 18. stoleti a splyvaji s ozivenym
vedeckym badanim, zejmena s kritickym dejezpytem, literarni
historii a jazykospytem. Snaha preklenout prerusene spojeni se
starsi ceskou literaturou vydavanim predbelohorske literatury
a novym kritickym hodnocenim starsi ceske minulosti a uzakonenim
spisovneho jazyka. Vzdelavacim a lidovym ukolum melo slouzit
divadlo i popularizacne osvetova a zabavna proza. Vzdelane
mestanske vrstvy mely byt ziskany pro narodni vec puvodni
narocnou umeleckou tvorbou, zprvu zejmena basnickou, pozdeji
i prozaickou.
Podminky narodniho obrozeni a ukoly literatury
V prubehu 18.stoleti se stavalo stale vic zrejme, ze se
feudalismus preziva. V nejvyspelejsi zemi zapadni Evropy,
Francii, probihal temer po cele 18.stoleti zapas pokrokovych sil
proti vladnoucimu absolutismu i feudalnimu systemu, ktery brzdil
dalsi vyvoj. Tento boj pokrokovych sil proti reakci boj rozumu
a vedy proti povere i slepe nabozenske vire tvori napln smeru
zvaneho
osvicenstvi. Osvicenci zduraznovali rozumovy pristup
k chapani sveta a spolecenskych vztahu. Vsechno co odporovalo
prirozenemu rozumu, pokladali za skodlive. Zatimco ve Francii
a v Anglii mestacka trida vedla boj proti feudalismu, v nasich
zemich, kde bylo mestanstvo slabe a malo uvedomele, nabylo
osvicenstvi odlisne podoby.
Osvicenske myslenky a spravni i hospodarske reformy
prosazoval osviceny panovnik z obavy pred nespokojenosti lidu.
Reformy Marie Terezie, Josefa II. odstranovaly nejkriklavejsi
feudalni prezitky. V tomto smyslu bylo napr. vyznamne vydani
tolerancniho patentu (1781), ktery povoloval nabozenskou svobodu,
zruseni jezuitskeho radu a predevsim zruseni nevolnictvi (1781).
Terezianske a josefinske reformy vyplynuly z hospodarske
nutnosti, nebot rozvijejici se prumyslove podnikani potrebovalo
stale vetsi pocet kvalifikovanych delniku. Bylo proto treba
odstranit nevolnictvi. Jeho zrusenim se ulevilo selskemu lidu,
ktery se napriste mohl svobodne stehovat do mest a davat sve deti
na studie. Nazorovemu uvolneni pomohlo omezeni cenzurniho dozoru.
Vseobecna skolska reforma Marie Terezie uzakonila povinnou skolni
dochazku, odnala cirkvi skolstvi a umoznila detem nedavnych
nevolniku nabyvat vzdelani. A prave z deti techto poddanych
zacala vyrustat ceska inteligence. Priliv venkovskeho
obyvatelstva do ponemcenych mest, zejmena Prahy, pomahal ziskat
v mestech prevahu ceskemu zivlu a staval se zakladnou pro
vznikajici ceske mestanstvo. Nove mestanstvo bylo vsak
hospodarsky jeste velmi slabe, muselo vest konkurencni boj
s bohatym nemeckym patriciatem. To posilovalo jeho narodni
uvedomeni. Zprvu vkladali obrozenecti spisovatele mnoho nadeji do
osvicene vlady. Postupem doby, jak silil josefinsky centralismus
a s nim i germanizace, menil se vztah k osvicenemu panovnikovi
v zcela odmitavi postoj. Do uradu i do skol pronikla nemcina jako
jediny jazyk, misto cirkevnich skol s vyucovacim jazykem
latinskym vznikaly skoly nemecke. Cestina jako spisovny jazyk
nebyla po dobe pobelohorske upadku ustalena. Uzivani narodniho
jazyka se omezovalo na venkovsky lid a drobne mestanstvo.
1. faze narodniho obrozeni - obranna
(70. leta 18. stoleti - 20. leta 19. stoleti)
Dejezpyt a jazykoveda
Vedecke a badatelske usili historicke a vlastivedne se
soustredovalo v
Soukrome spolecnosti nauk prejmenovane na
Kralovskou ceskou spolecnost nauk. Kriticky dejezpyt se zameroval
ke zkoumani historickych pramenu. Predstavitelem techto snah byl
radovy knez
GELASIUS DOBNER. Peclivym a dlouholetym studiem
pramenu odhalil nespolehlivost Hajkovy kroniky. Zatimco Dobner
a jeho pratele psali latinsky nebo nemecky,
FRANTISEK MARTIN
PELCL, prvni profesor ceskeho jazyka na universite, psal koncem
zivota jiz cesky. Jeho popularni
NOVA KRONIKA CESKA mela nahradit
Hajkovu kroniku pravdivejsim vylicenim ceske minulosti. V tezkem
boji s pronikajici uredni nemcinou vznikali zprvu jazykove
obrany. Nejstarsi z nich je Balbinova. Cesti spisovatele
dokazovali pravo cestiny ve verejnem zivote zduraznovanim jejiho
vyznamu v minulosti, poukazem na jeji slovni bohatstvi a casto
take na jeji pribuznost s jinymi slovanskymi jazyky. Nestacilo
ovsem pouze jazyk branit. Predpokladem k rozvoji obrozenecke
literatury bylo vytvoreni pevnych jazykovych pravidel. Stav
soudobeho spisovneho jazyka byl neuteseny. V podstate se psalo
jazykem cestiny humanisticke s priznacnymi dlouhymi souvetimi
(jazyk veleslavinsky), do niz vsak pronikaly stale vice prvky
z jazyka hovoroveho i mnoho novotvaru. O ustaleni spisovneho
jazyka se pokusil Josef Dobrovsky tim, ze za zaklad spisovne
cestiny vzal jazyk veleslavinsky. Tento jazyk byl vsak uz
zastaraly, predevsim nemohl slouzit pro literaturu odbornou a ani
pro narocnejsi umeleckou tvorbu.
JOSEF DOBROVSKY, nejvetsi
osobnost obrozenecke literatury na prelomu 18. a 19. stoleti.
Dobrovsky byl reditelem knezskeho seminare, pozdeji vychovatelem
ve slechtickych rodinach a nakonec soukromym vedcem. Zabyval se
studiem nejstarsich dejin, ceskym a slovanskym jazykozpytem
a literarnim dejepisem. Psal nemecky a latinsky, ale citil cesky.
Cesky napsal az koncem zivota nekolik stati. Z vetsich praci maji
vyznam
DEJINY CESKEHO JAZYKA A LITERATURY. Soubezne s vyvojem
jazyka vylicil Dobrovsky v tomto dile i dejiny ceske literatury.
Mluvnicke zasady shrnuje nejlepe jeho
ZEVRUBNA MLUVNICE JAZYKA
CESKEHO. Mela zakladni vyznam pro ustaleni spisovne cestiny
v dobe obrozenecke. Zasady
spravne ceske prozodie (nauky
o rytmicnosti reci a skladani versu). Dobrovsky urcil, ze cestine
je vlastni prizvucny vers. Tim vytvoril teoretickou zakladnu pro
cesky vers 19. stoleti. Po navrate z Ruska se obiral slovanskymi
studiemi. Nejvetsi slavisticke dilo
ZAKLADY JAZYKA
STAROSLOVENSKEHO. Timto dilem se Dobrovsky stal zakladatelem
slavistiky. Slavistika mela pro narodni obrozeni neobycejny
vyznam, nebot poznavanim kultury slovanskych narodu posilovala
narodni sebevedomi.
Vzdelavaci a lidovychovna proza
Obrozensti spisovatele vydavali pro ctenarskou obec jednak
dila starsich spisovatelu, jednak sami psali nebo upravovali pro
lid knihy, v nichz propagovali osvicenske myslenky, bojovali
proti poveram a nabozenskym predsudkum a seznamovali ctenare
s josefinskymi reformami. Jine knihy lidoveho cteni meli blizko
ke kramarskym tiskum -
strasidelne pribehy, rytirske
romany nebo
mravoucne povidky naplnovala vesmes nova
osvicenska tendence. Rytirske povidky, plne vzrusujicich deju,
predstavovali v teto dobe tzv. pokleslou literaturu. Prichazeli
k nam vetsinou nemeckym prostrednictvim, ale ceske preklad
a upravy umistuji obvykle dej do ceskeho prostredi. Sireni
vzdelani napomahalo vydavani casopisu a popularizovani dejepisu.
Tyto knihy mely vyznam pro vychovu ctenaru. Hlavni predstavitel
techto lidovych snah
VACLAV MATEJ KRAMERIUS pochopil jako jeden
z prvnich vyznam novin. Zprvu vydaval tydenik
Prazske
noviny, pozdeji vlastni
Prazske postovni noviny prezvane na
konec na
Krameriusovy c.k. vlastenecke noviny. Zalozil
nakladatelsky a knihkupecky podnik
Ceska expedice, vydavajici
hlavne dila starsi ceske literatury, v nemz se schazeli prazsti
vlastenci a venkovsti ctenari a pismaci a debatovali
o literarnich a verejnych udalostech.
Divadlo
Vlastenci si dobre uvedomovali, ze mluvene slovo pusobi
silneji nez slovo ctene, proto pokladali za svuj hlavni ukol
zajistit pravidelna ceska predstaveni v divadle a vytvorit hry
pro lidove obecenstvo. Cesky se hralo ve
Stavovskem
divadle, a protoze predstaveni mela uspech, zalozili cesti vlastenci
divadelni spolecnost a zbudovali drevenou divadelni stavbu, tzv.
Boudu na dnesnim Vaclavskem namesti. Kolem tohoto divadla se
sdruzila skupina v cele
VACLAVEM THAMEM. Jeho vlastenecke hry,
cerpane nejcasteji z narodnich dejin
(VLASTA A SARKA, BRETISLAV
A JITKA), byly mezi lidovym obecenstvem neobycejne oblibene.
Nejvetsi cast programu divadla v Boude tvorily vlastenecke
historicke hry, vyjevy z ceskych dejin a take nektera
Shakespearova dramata.
Zacatky novoceske poezie
Snaha o povzneseni domaci literatury na uroven vyspelym
literaturam v zapadni Evrope se projevila u nas nejdrive
v poezii. Prvnim vaznym basnickym cinem se stal dvoudilny sbornik
BASNE V RECI VAZANE, vydany Vaclavem Thamem. Zahrnuje hlavne
basne starsich autoru, preklady z cizi poezie starsi i soucasne
vedle puvodnich prispevku od ceskych autoru. Sbornik mel dokazat,
ze jiz pred staletimi existovala ceska poezie. Byla to poezie
anakreontska (podle staroceskeho basnika Anakreona).
Nezobrazovala zivotni skutecnost, spise predstavy slechticke
spolecnosti o venkovskem zivote s ustalenym vyberem temat (laska,
vino, pastyri). Vystoupila nova basnicka skupina v cele
s
ANTONINEM JAROSLAVEM PUCHMAJEREM almanachem
SEBRANI BASNI
A ZPEVU. Puchmajer usporadal celkem pet almanachu. Jde predevsim
o zdomacneni modnich smeru tehdejsiho evropskeho basnictvi.
Objevili se temer vsechny tehdy oblibene slovesne druhy a formy,
poezie oslavujici lasku, vino, boha, prirodu, pochvala klidneho
zivota v prirode, prilezitostna poezie, basnictvi didakticke
(bajky) i humorne.
Slovenska literatura zacatku narodniho obrozeni
Pro zdar osvicenskeho usili slovenskych vzdelancu bylo
treba vyresit
problem spisovneho jazyka. Nejnalehaveji pocitovalo
tuto potrebu katolicke duchovenstvo pri kazdodenni pastoracni
a lidovychovne cinnosti. Skupina teologu bratislavskeho seminare
vedena
ANTONEM BERNOLAKEM rozhodla uzakonit slovenstinu ze
zapadniho Slovenska jako spisovny jazyk. Pouzil za zaklad
spisovne slovenstiny jazyka trnavskych vzdelancu, doplneneho
nekterymi prvky stredoslovenskymi.
Zacatky umelecke prozy a poezie
Zakladatelem novodobe slovenske krasne prozy se stal
JOZEF
IGNAC BAJZA. Ve svem dvoudilnem, sentimentalne vychovnem romanu
RENE MLADENCA PRIHODY A SKUSENOSTI predstavil kriticky obraz
spolecnosti z konce 18. stoleti. I statisticka proza
JURAJE
FANDLYHO -
DUVERNA ZMLUVA MEDZI MNICHOM A DIABLOM. Autor v ni
obhajuje a propaguje cirkevni reformy Josefa II. Dilo je osnovano
na dialogu mezi mnichem a certem, zosobnujicim osvicenecky
smyslejiciho cloveka.
2. faze narodniho obrozeni - ofenzivni
(30. leta 19. stoleti. - 20. leta 19. stoleti.)
Dlouhe obdobi metternichovske reakce (podle rakouskeho
ministra a kanclere Metternicha) ztizilo podminky pro ceske
narodni hnuti, ale neochromilo je. Priliv novych sil z venkova do
mest a rust ceske inteligence zpusobil, ze i pres neprizen doby
obrozenecke hnuti sililo. Prave v teto dobe prestalo byt
zalezitosti nekolika nadsenych vlastencu a stalo se organizovanou
silou. Prestalo pocitat s pomoci slechty, coz prohloubilo jeho
demokratismus. Soucasne s usilim o obohaceni a uzakoneni
spisovneho jazyka se projevuje snaha o vytvoreni vedy v narodnim
jazyce. Protoze obrozenecke hnuti se rozrusta i v mestanskem
prostredi, pocituje se potreba narocnejsi krasne literatury pro
tyto vzdelane vrstvy.
JOSEF JUNGMANN pusobil jako profesor
na gymnaziu v Litomericich, pozdeji v Praze, kde brzy kolem sebe
soustredil prazskou vlasteneckou spolecnost. Hlavni vyznam v jeho
cinnosti vedecke a organizacni. Mocne pusobily na vlasteneckou
verejnost casopisecke stati, napr.
ROZMLOUVANI O JAZYKU
CESKEM, kde poukazuje na narodni bezpravi, ponemcovani skol
a uradu. Stat uz vyslovuje kulturni a politicke pozadavky
(uvedeni cestiny do skol a uradu, usilovnejsi pestovani
literatury a navazovani kulturnich styku se slovanskymi narody).
Jungmann nepovazuje za Cechy ty, kdo sice vlastenecky citi, ale
mluvi cizim jazykem. Kdyz r. 1816 vyslo vladni narizeni, ktere
umoznovalo vyucovat cestine na gymnaziich, napsal Jungmann
SLOVESNOST, jez mela byt teorii literatury a zaroven
slohovou citankou s ukazkami z literatury domaci i cizi, starsi
i soucasne. Dilo
HISTORIE LITERATURY CESKE, je po
Dobrovskeho Dejinach druhym pokusem o souhrnny obraz vyvoje ceske
literatury. Nejvetsi Jungmannovo dilo, petidilny
SLOVNIK CESKO
- NEMECKY. Slovni zasobu cerpal ze starsi i novejsi
literatury, z lidove reci i z jazyku slovanskych. Do slovniku
pojal take vlastni novotvary. Dilo skutecne velkolepe. Co
u jinych narodu byva ukolem cele generace, vytvoril u nas
s pomoci nadsenych pratel jediny clovek. Nekteri obrozenci tezce
nesli, ze se v nasich zemich nedochovala hrdinska narodni poezie.
Proto se objevila snaha vytvorit padelky. Silne pusobila
predstava, ze tyto hrdinske basne posili narodni sebevedomi.
Narodni spolecnosti se melo dostat takove literarni pamatky,
ktera by na vzorech hrdinstvi a uslechtile lasky k vlasti
v minulosti podnecovala v pritomnosti ke stejnym ctnostem. Pritom
se mela ukazat velikost a kulturni vyspelost stare ceske
spolecnosti. V letech 1817 a 1818 se objevily dva proslule zlomky
vetsich basnickych skladeb, Rukopis kralovedvorsky a Rukopis
zelenohorsky, oznacovane tak podle mist nalezu, Dvora Kralove
a Zelene Hory v jiznich cechach.
RUKOPIS KRALOVEDVORSKY, kladeny do 13. stoleti, obsahoval cast vetsich epickych basni,
dve skladby lyrickoepicke a sest lyrickych pisni. Epicke basne,
napr.
OLDRICH A BOZENA, jsou vesmes oslavou viteznych boju
nad neprateli vlasti. Lyricke pisne jsou obsahu milostneho.
Rukopis kralovedvorsky prijala vlastenecka spolecnost s nezmernym
nadsenim. Brzo se dilo stalo slavne i v cizine, hlavne ve
slovanskych zemich. Soucasniky nejvice pritahoval idealizovany
obraz ceskeho davnoveku a stredoveku, vasnivy odpor k nepratelum
vlasti, krasna prirodni liceni i citova uprimnost lyrickych pisni
v lidovem duchu. I Dobrovsky uveril v pravost rukopisu.
RUKOPIS ZELENOHORSKY obsahoval kratky
zlomek basne
o staroceskem smeru kmetu a vladyku a dalsi skladby. Obraz
nejstarsi minulosti v Rukopise zelenohorskem, jehoz vznik kladli
obhajci pravosti do 9.stoleti, je vylicen tak idealizovane, ze
dilo vzbudilo hned pochybnosti, zejmena u kritickeho Dobrovskeho.
Vedecke dukazy o podvrzenosti rukopisu shromazdili v osmdesatych
letech minuleho stoleti profesori ceske univerzity
Jan
Gebauder, T.G. Masaryk a dalsi. Ackoli za padelatele obou
rukopisu byli mnohokrat oznacovani
Vaclav Hanka a
Josef Linda,
jejich podil na vzniku obou padelku nelze dosud bezpecne zjistit.
VACLAV HANKA byl knihovnik a archivar ceskeho muzea.
JOSEF LINDA byl novinar a talentovany spisovatel.
FRANTISEK PALACKY byl redaktor Casopisu Ceskeho muzea
a pozdeji jmenovany historiograf. Palacky stanul v popredi
ceskeho verejneho zivota. Zivotni dilo
DEJINY NARODA CESKEHO
V CECHACH I V MORAVE. Casove obsahly Palackeho Dejiny dobu od
zacatku narodnich dejin do r. 1526. Je to vrcholne dilo ceskeho
obrozeneckeho dejepisectvi. Pokrokovym pojetim slohovym
mistrovstvim.
PAVEL JOSEF SAFARIK, slovensky rodak,
pusobil nejdrive jako profesor v Novem Sadu v Uhrach, pozdeji
jako univerzitni knihovnik v Praze. Proslul zejmena ve slavistice
a v archeologii. Nejvyznamnejsim dilem
SLOVANSKE
STAROZITNOSTI, vyliceni nejstarsich dejin slovanskych narodu
az do konce I.tisicileti. V tomto rozsahlem dile dokazal Safarik,
ze Slovane patri vedle Reku, Rimanu a Germanu ke spolutvurcum
evropske kultury. Basnickym predstavitelem myslenky slovanske
vzajemnosti se stal Jan Kollar.
JAN KOLLAR - sbirka
BASNE, milostny cit se stretava s laskou k vlasti. Basnik
nachazi jakesi polovicate reseni, kdyz pul srdce chce venovat
vlasti a pul Mine.
SLAVY DCERA byla rozsirenym
a prestavenym vydanim Basni. Ziva Mina se promenila v alegorii
Slovanstva, milostna touha splynula s vlasteneckym citem.
Jednoticim kompozicnim zakladem Slavy dcery se stala predstava
pouti slovanskymi zememi. Bohyne
Slava, zosobnujici
slovanstvo, stezuje si v rade bohu, jake krivdy museli Slovane
vytrpet v minulosti. Bohove rozhodnou, aby Milek, syn bohyne
Lady, stvoril dceru Slavy, ktera by Slovanum odcinila
nekdejsi utrpeni a postavila je mezi nejprednejsi narody sveta.
Zbozstena Mina doprovazi basnika pri jeho pouti slovanskymi
zememi.
FRANTISEK LADISLAV CELAKOVSKY byl profesorem
slavistiky ve Vratislavi a nekolik let pred smrti presel do
Prahy. Zabyval se studiem slovanskych jazyku a slovanskou lidovou
slovesnosti. Sbiral a vydaval lidovou poezii vsech slovanskych
narodu
(SLOVANSKE NARODNI PISNE) i slovanska prislovi
a porekadla
(MUDROSLOVI NARODU SLOVANSKEHO V PRISLOVICH). Po dukladnem studiu lidove slovesnosti zacal tvorit jeji
"ohlasy". Tyto basne nechtely vyjadrovat basnikovy osobni zazitky
a nalady, ale chtely mluvit tak, jak by mluvil basnik z lidu.
Soustredil se na pisne ruske, pozdeji i na ceske. Vydal
OHLAS
PISNI RUSKYCH. Latku cerpal z ruskych bylin. Dilo zacina
i konci epickymi basnemi, ktere maji povahu davnych bohatyrskych
zpevu
(ILJA MUROMEC). V nekterych pripadech pouzil basnik
jmen typickych ruskych hrdinu, jak je znal z bylin, ale jejich
povahu zmenil nebo jim pripsal jine ciny. Lyricke basne zobrazuji
zivot ruskeho lidu ve stastnych i smutnych okamzicich, jako je
zivot mladych, jejich laska, pomer mezi detmi a rodici. Uspech
Ohlasu pisni ruskych byl velky. Soucasnici staveli sbirku svym
vyznamem mezi Kollarovy Slavy dcery.
OHLAS PISNI CESKYCH, v nem vyjadril raz ceskeho lidoveho zivota, obraz ceskeho
venkovskeho lidu z konce tricatych let. Rozdil mezi obema Ohlasy
- cesky nema pisne hrdinske. Mnohem casteji jsou satiricke
a vysmesne pisne a popevky, mirici hlavne na vrchnost
a malomestaka. K epickym basnim Ohlasu patri take balada
TOMAN A LESNI PANNA. Skladba vystihuje silu vasnive lasky
a tajemnych prirodnich sil.
Divadlo
S promyslenejsi organizaci ceskych predstaveni na scene
nemeckeho Stavovskeho divadla. Zvlaste opera mohla svou urovni
smele konkurovat nemecke opere. Priznacne jsou jednak latky
z minulosti - rytirske hry nizke umelecke urovne, ale
i historicka dramata z narodnich dejin.
VACLAV KLIMENT
KLICPERA, psal hry rytirske a historicke, zpracovaval motivy
pohadkove i hry ze soucasnosti.
KAZDY NECO PRO VLAST dospel k nejsirsimu satirickemu zaberu soudobe spolecnosti.
Obsazovani starostenskeho uradu, vysmat se prospecharskemu
"vlastenectvi" nekolika podarenych kandidatu. V Klicperovych
hrach vitezi vetsinou mladi lide svym vtipem a moralni
prevahou.
Slovenska literatura
Rozvijela se v tomto obdobi v tesnem spojeni s ceskou
literaturou. Nektere osobnosti -
Kollar, Safarik - patri rovnym
dilem obema literaturam a kulturam. Sverazne rysy: Nedoreseny
problem spisovneho jazyka a omezene publikacni moznosti
oslabovaly vyvoj literatury. Basnicke dilo
JANA HOLLEHO rozhodlo
dovest slovenskou poezii na uroven vyspelejsich literatur na
prekladech z anticke literatury. Basnicka tvorba je rozmanita,
obsahuje elegie, ody i nabozenske pisne.
Pocatky divadla
V r. 1830 zahajuje svou cinnost prvni ochotnicky divadelni
krouzek hrou Jana Chalupky Kocourkovo.
JAN CHALOUPKA byl prvnim
vyznamnejsim dramatikem obrozenecke doby. Prvni veselohru
KOCOURKOVO, v niz demaskuje odnarodnovaci tendence slovenskeho
malomestactvi. Kocourkovsky ucitel
Prochazka zestarl, proto je
treba vybrat noveho ucitele. Kocourkovske matrony pochopily, ze
se naskytla prilezitost k uloveni zenicha pro dceru. Prichazi
novy ucitel
Svoboda. K velkemu zklamani vsech je uvedomelym
Slovakem a ozeni se s dcerou ucitele Prochazky.
(C) 1994, 1996 AHA
