Ruchovci a lumirovci

* Generace, ktera vstupovala do literatury koncem sedesatych let a byla svedkem mohutneho vzepeti narodni vule a odhodlani po svobodnem zivote, prozivala svuj vstup do verejneho zivota podstatne jinak nez generace Nerudova. Byl ji cizi trpky pocit socialniho vykoreneni, nebot basnici a spisovatele teto generace pochazeji vesmes ze zamoznejsich strednich vrstev nebo inteligence. Almanach RUCH (1868), podle nehoz se oznacuji jako generace ruchovcu, vydany k oslave polozeni zakladniho kamene stavby Narodniho divadla, se napadne odlisoval od almanachu Maje. Vanulo z neho nadseni, odhodlane vlastenectvi. Zatimco Nerudova generace kriticky zkoumala obrozenecke idealy a pozornost od kollarovsky mlhaveho slovanstvi obracela k zapadni Evrope, oziva u ruchovcu znovu myslenka slovenske jednoty. Nerudova generace se dozadovala poevropsteni narodni literatury, podridily cile literatury narodnimu zapasu. Pozadovali ucinne vlastenectvi, obraceli se k slovanskemu vychodu, zejmena k Rusku. Vlastenecka poezie miva podobu reflexivni lyriky nebo epiky s historickymi ci alegorickymi latkami, horli pro narodni jednotu a vyzyva k politicke aktivite. Formu i umelecke prostredky cerpaji basnici castecne z lidove pisnove tvorby, v epickych utvarech napodobuji baladu, vedle toho vsak vytvareji i pateticky sloh. Generace ruchovcu nevytvorila nazorove a umelecky tak vyhranenou skupinu jakou byli majovci. Jedinou umeleckou individualitou mezi nimi byl Svatopluk Cech, jedinou kritickou osobnosti Eliska Krasnohorska. Josef Vaclav Sladek, primkl se pozdeji k Vrchlickemu, i kdyz nekterymi tendencemi sveho dila, zejmena oslavou selstvi, ma blizko k ruchovcum. Blizko k nim maji i autori historicke beletrie, zejmena Vaclav Benes Trebizsky a Alois Jirasek. Koncem sedmdesatych let vstupuje delnictvo do politickeho zivota jako organizovana sila (r.1878 zalozeni socialne demokraticke strany). Pritahuje pozornost prednich basniku doby: Jana Nerudy, Svatopluka Cecha i Jaroslava Vrchlickeho, kteri vitaji delnika jako "hrdinu budoucnosti". Cechova popularita v sedmdesatych a osmdesatych letech zastinovala popularitu starsiho Nerudy, a nekdy i Vrchlickeho.
* SVATOPLUK CECH - gymnazium v Praze, absolvoval prava, potom jako redaktor v casopise Kvety a venoval se vyhradne literature. Prvni basen HUSITA NA BALTU, jiz vystoupil na verejnost v almanachu Ruch (1868). Take prvni rozsahlejsi skladba, versovana epopej ADAMITE (1873). Namet z ceske minulosti o konci sekty nabozenskych blouznivcu, rozprasene taborskymi vojsky, naplnenou vsemi spolecenskymi a moralnimi otazkami druhe poloviny 19.stoleti: kolektivismus a individualismus, materialismus a idealismus, vsechno se stretlo v tomto dile, ale basnik vsechny tyto nalehave problemy odbyl mlhave retoricky. Ohlas parizske Komuny a anarchisticke hnuti v Rusku, hodnoceni revoluce, jejich cilu a prostredku. Dramaticka epicka basen EVROPA (1878). Evropa je symbolicke jmeno lodi, na niz odplouvaji do vyhnanstvi politicti veznove - revolucionari. Spor mezi anarchisty a demokratickymi revolucionari konci zkazou lodi. Cech zasadne neodmita revoluci, neveri vsak v jeji zdar a boji se, ze revoluce, ktera usiluje o sve cile s fantastickou duslednosti, nemuze skoncit uspesne.
* Blizko k teto skladbe ma i basen SLAVIE (1882), umelecky daleko slabsi. Take v teto basni uzil Cech symbolu lodi a motivu vzpoury. Tentokrate shromazdil na jeji palubu zastupce jednotlivych slovanskych narodu. Ackoliv je deli ruzne rozpory, predevsim nevyreseny pomer mezi Polaky a Rusy, sjednoti se nakonec, aby celily vzpoure lodniku. K umelecky nejvyspelejsim dilum Cechovy epiky patri skladba VACLAV Z MICHALOVIC (1880). Zobrazuje osudy jinocha, ktereho se v detstvi zmocnili jezuite a ktery se proti nim vzbouri, kdyz se dovi, ze je synem ceskeho pana popraveneho r.1621 na Staromestskem namesti. Motiv vzpoury, tentokrate soudobeho ostreho socialniho zamereni, prostupuje skladbu LESETINSKY KOVAR (1883 konfiskovano, 1899). Basen postihuje zmeny na ceskem venkove i silici odpor proti tlaku nemeckeho kapitalu. Kovar odolava houzevnate natlaku cizich podnikatelu, kteri chteji zakoupit jeho kovarnu. Shromazdi kolem sebe nespokojence, ti vyvolaji v tovarne vzpouru, v boji vsak nakonec podlehnou a s nimi zahyne i kovar.
Lyrika: basne JITRNICH PISNI (1887), NOVYCH PISNI (1888) i PISNICH OTROKA (1895). Obe prvni dve sbirky spojuje myslenka vlastenectvi a hrdosti, maji vychovavat a probouzet narodni energii. Myslenkove zavaznejsi jsou Nove pisne, v nichz Cech vita prichod delnicke tridy i jeji naroky. Nejpopularnejsi se staly Pisne otroka. Spojuji obraz socialniho a narodniho boje pruhlednym symbolem otroku trpicich pod bicem otrokaru a vyznivaji v socialnim revoltu. Sbirka se behem dvou let vydala ve 24 vydani. Tzv. brouckiada - kolem komicke postavy prazskeho sosackeho mestana se rozviji cely serial prihod. PRAVY VYLET PANA BROUCKA DO MESICE (1888) ma dvojsecny satiricke ostri. Paroduje jednak nektere (namesicne) literaty, predevsim spisovatele, kteri utikaji od soudobych spolecenskych otazek, jednak se zameruje na typ prazskeho mestaka, ktery se mezi ne dostane a jehoz prizemni zajmy mu nedovoluji pochopit umeni. NOVY EPOCHALNI VYLET PANA BROUCKA, TENTOKRATE DO XV. STOLETI (1889) prizemnost a bezzasadovost prazskeho malomestaka, jeho zbabelost a vychytralost proti prisne opravdovosti, zaniceni a vlastenectvi husitskych predku.
* Hlasatelka narodniho poslani poezie ELISKA KRASNOHORSKA uskutecnovala tyto pozadavky ve vlastni basnicke tvorbe, nejvyrazneji ve sbirce ze sedmdesatych a osmdesatych let: Z MAJE ZITI. Krasnohorska psala zdarila libreta k Smetanovym operam (HUBICKA, TAJEMSTVI, CERTOVA STENA) a poezii i prozu pro deti (cyklus romanku pro deti O SVEHLAVICCE). Do casopisu prispivala kritickymi statemi, v nichz projevovala bystry usudek, rozhled po domaci i svetove literature, ale zaroven uzke pochopeni ukolu literatury.

Konvencni proza

* Vznik konvencni literatury pro lidoveho ctenare, produkce pokleslych literarnich zanru. Pestoval se sentimentalni roman nebo povidka ze zivota vyssi spolecnosti. Umelecky hodnotnejsi byly namety z malomestskeho prostredi, v nichz se spisovatele snazili vystihnout sveraz zivota mestanske spolecnosti s kritickym pohledem na zastarale zivotni formy.
* FRANTISEK HERITES licil nejcasteji pomery ceskeho malomesta v drobnych crtach a povidkach (MALOMESTSKE HUMORESKY). Odlisny druh prozy predstavuji zanrove obrazky z prostredi razovitych postavicek fiakristu, malych obchodniku, remeslniku a nizsich uredniku. Nechybi humor ani komika, ztelesnuje IGNAT HERRMANN celou serii drobnych povidek i nekolika rozsahlejsimi romany. Roman o rozvratu chude kramarske rodiny U SNEDENEHO KRAMU. Dvoudilny roman OTEC KONDELIK A ZENICH VEJVARA a TCHAN KONDELIK A ZET VEJVARA.

Historicka beletrie

* Obliba v lidovych ctenarske vrstvach dosahlo dilo katolickeho kneze VACLAVA BENESE TREBIZSKEHO - lici se sympatiemi husitstvi i selske vzpoury a nadsene vzpomina revolucniho roku 1848.
* ALOIS JIRASEK - narodil se v Hronove. Stredoskolsky ucitel v Litomysli. Prvni svetova valka primela Jiraska k politickemu vystoupeni. Roku 1917 podepsal mezi prvnimi kvetnovy Manifest, v nemz se cesti spisovatele prihlasili k boji za samostatny stat. Jirasek spatroval vrchol ceskych dejin v husitstvi, naopak upadek videl v dobe pobelohorske. Se zvlastni zalibou se vracel k obdobi narodniho obrozeni. Nositelem dejinnych hnuti je v Jiraskovi vzdy lid. Z toho vyplyva i umelecka vystavba Jiraskovych romanu; nejsou monograficke, jejich hrdinou neni jedna postava, ale lid typizovany nekolika postavami, ktere ztelesnuji nazory rozsahleho lidoveho kolektivu. Bohaty dej se vine nekolika proudy, ktere se navzajem prolinaji. Nedostatecne jsou prokresleny psychologie postav, z nichz zvlaste postavy zenske jsou malo vyrazne. Kompozice nekterych romanu ma spise podobu volne skladane kroniky. Vetsi dila se mu rozrustaji zpravidla v celky, na nichz pracuje dlouha leta. Dilo je velmi rozsahle, zacina ceskym pravekem a pokracuje pres dobu poslednich Premyslovcu k husitstvi, jeho doznivani, az k dobe pobelohorske a obrozenecke. Dobu husitskou zobrazil predevsim ve trech romanech: Mezi proudy, Proti vsem a Bratrstvo. Tridilny roman MEZI PROUDY zachycuje vznik ceskeho reformniho hnuti v dobe vlady Vaclava IV. Na roman Mezi proudy navazuje druha trilogie z husitske doby PROTI VSEM, zobrazujici rozmach a vrchol husitskeho hnuti. Na obe trilogie volne navazuje umelecky nejucelenejsi Jiraskuv historicky roman BRATRSTVO, uz nikoli obraz husitstvi v jeho plne sile, spise jeho dohasinani a postupny rozklad. K teto husitske tematice, ukoncene romanem o Jirim Podebradskem HUSITSKY KRAL (1920), pristupuje i dramaticka trilogie JAN HUS, JAN ZIZKA a JAN ROHAC. Umelecke zobrazeni doby pobelohorske zahajuje roman SKALY, predstavujici spolecenske sily trpici utlakem feudalniho radu a katolicke cirkve, tezkeho utlaku poddanskeho lidu. Protifeudalni odboj PSOHLAVCU v postave Jana Sladkeho Koziny, vudce Chodu v jejich odboji proti Lamingerovi, vykreslil Jirasek dusledneho bojovnika za prava lidu. Zaverecny roman z doby pobelohorske, SKALACI vylicil posledni velkou selskou vzpouru na Nachodsku. Roman TEMNO zachycuje situaci naroda v dobe protireformacni. Dej romanu probiha ve 20. letech 18. stoleti, kdy je jiz cela zeme pokatolictena a nepatrne zbytky se marne brani. Dobu narodniho obrozeni vykreslil v petidilnem romane F.L.VEK. Dejovou osnovu tvori zivotni osudy F. L. Veka (ve skutecnosti Heka); sleduje obrozenecky proces v Praze i na venkove. Vedle Veka vystupuje v romane cela galerie postav: Vaclav Tham, Vaclav Matej Kramerius, aj. Pokracovanim F. L. Veka je ctyrdilna kronika U NAS, zobrazujici narodni obrozeni v Jiraskove rodnem kraji. Zaveru doby obrozenecke se dotyka puvabna povidka FILOZOFSKA HISTORIE, studentska idylka z lytomyslskeho prostredi s vystizne prokreslenymi typy studentu, jejich lasek, s radostmi a strastmi. Dramaticka tvorba - stridave uspechy, konflikty venkova (VOJNARKA, OTEC). Z Jiraskovy tvorby pro mladez se staly popularni STARE POVESTI CESKE.
* S Jiraskem byl v pratelskem pomeru ZIKMUND WINTER, v mnohem Jiraskuv protiklad, druhy nejvyznamnejsi historicky spisovatel z konce 19. a zacatku 20. stoleti. Byl profesorem dejepisu v Rakovniku a v Praze. Wintruv zajem se soustredil hlavne k 16. a zacatku 17. stoleti. Teto dobe se venoval vetsinu svych beletristickych del. Ve vedecke praci se vracel i do stoleti 14. a 15. Prvni povidky byly shrnuty pod souborny nazev RAKOVNICKE OBRAZKY. Dalsi cyklus povidek - PRAZSKE OBRAZKY. Sve hrdiny voli nejradeji z mestanskeho prostredi; jsou to zamozni mestane nebo univerzitni studenti a mistri, ale take remeslnici, ba i lide z okraje spolecnosti. Z posledniho obdobi Wintrovy tvorby pochazi nekolik mistrnych povidek: KRATKY JEHO SVET, PANECNICE, ROZINA SEBRANEC. Vystizeni slozitych psychologickych pochodu svych hrdinu, zachytil i spolecenske rozvrstveni mesta i zivot utlacenych vrstev. Nejvyznamnejsim Wintrovym dilem je MISTR KAMPANUS, s ustredni postavou rektora prazskeho vysokeho uceni. Osudy mistra Kampana tvori zakladni osnovu historicke udalosti: nastup protireformace, lehkomyslny zivot studentu i mestanu s tragedii belohorske bitvy i staromestske popravy. Kampanus vynaklada marne vsechno sve usili na zachranu univerzity pred vnitrnim upadkem i pred jezuity. Winter vytvoril pusobivy obraz narodni tragedie.

Dramaticka tvorba

* Lumirovska tvorba probojovala definitivne umelecke tvorbe svobodu, nezatizenou pozadavky dne. Zapojili slovesne umen do soudobych evropskych proudu a zbavili je prevazujici nemecke orientace. Prikon lumirovcu k romanskym literaturam (Vrchlicky) a k anglosaske kulture (Sladek).
* JOSEF VACLAV SLADEK se narodil ve Zbiroze. Studium prirodnich ved prerusil odjezdem do Ameriky (1868), kde pusobil jako vychovatel, ucitel a redaktor krajanskych novin. Po navratu do vlasti pracoval jako redaktor v Narodnich listech, pozdeji se stal profesorem anglictiny. Jako dlouholety redaktor Lumira probojovaval modernejsi chapani smyslu umelecke tvorby proti starsim konzervativnim proudum a rozhodne branil Vrchlickeho v dobe utoku mlade generace v devadesatych letech. Utrpeni zpusobene nervovou nemoci, prekonaval houzevnatou praci a tichou rezignaci. Sladkuv vstup do literatury koncem sedesatych let se casove shoduje s mohutnym rozmachem ceskeho demokratickeho hnuti, odhodlaneho vlastenectvi. Prvni Sladkovou knihou BASNE - tragicky prozitek smrti prvni basnikovy zeny - intimni lyrika. Sladek se zapojuje do sirsiho spolecenstvi. Reaguje na pomery v Americe, kde utlak Indianu pripomina basnikovi pomery ve vlasti (NA HROBECH INDIANSKYCH). JISKRY NA MORI - obdobny pomer mezi intimni lyrikou a objektivnejsi poezii vlasteneckou a politickou. Cyklus basni, venovanych zemrele zene , vyzniva az smirne, nove rodinne stesti vytlacuje pozvolna tesknou vzpominku. Opet ji vyvazuje vlastenecka lyrika i epicke pribehy ze zivota venkovskeho lidu. V dalsich sbirkach z osmdesatych let - SVETLOU STOPOU, NA PRAHU RAJE, ZE ZIVOTA a SLUNCEM A STINEM - citlivost pro spolecenske otazky se prohlubuje. K umelecky nejzralejsim basnikovym dilum patri SELSKE PISNE A CESKE ZNELKY - prilnuti k rodne zemi, obraz pracujiciho rolnika. Soubor jeho metaforickych predstav o zivote a svete, v nichz dosud dominoval symbol lodi a plavby po neklidnem mori zivota, se obohacuje o symbol orace a seti. Zaver basnikovy tvorby tvori teskne sbirky, jakoby podzimni rezignace a zivotniho vyrovnani - V ZIMNIM SLUNCI, ZA SOUMRAKU, NOVE SELSKE PISNE. Sladek - zakladatel moderni poezie pro deti, v niz prekonal starou nasilnou didakticnost a priblizil se detske fantazii a vnimavosti detske duse. Sbirky ZLATY MAJ, SKRIVANCI PISNE, ZVONY A ZVONKY pouzivaji nejruznejsich forem (bajka, rikanka, lyrika), casto s humornym ladenim se snazi probouzet vztahy k rodine, pomer k prirode, k praci i narodu.
* JAROSLAV VRCHLICKY (vlastnim jmenem Emil Fryda ) - po necelem pulroce bohosloveckych studii se zapsal na filozofickou fakultu. Rok pusobil jako vychovatel ve slechticke rodine v Italii. Po navratu do vlasti se stal tajemnikem ceskeho uceni technickeho. Pratelstvi se vzdelanou Sofii Podlipskou skoncilo snatkem s jeji dcerou Ludmilou. Zprvu stastne manzelstvi proslo hlubokou krizi, ktera se odrazila i v basnikove tvorbe pesimistickymi tony. Vrchlicky predni uznavanou osobnosti, dostalo se mu verejnych poct domacich i zahranicnich a stal se profesorem srovnavacich dejin na univerzite. Prisla vsak doba, kdy musel celit kritickemu naporu mlade generace. Od poloviny devadesatych let nestal jiz v popredi basnickeho vyvoje. Vrchlicky vstoupil do literarniho zivota. Sbirky Z HLUBIN, SNY O STESTI, VITTORIA COLONNA se odchyluji od bezneho modelu poezie hlavne tim, ze se osvobozuji od jeji narodni sluzebnosti. EKLOGY A PISNE, DOJMY A ROZMARY. Vedle lyriky objevuje se v techto sbirkach i pocetna epika, zastoupena baladami a romancemi a latkovych okruhu cizich baji a mytu. Rozsahla basen VITTORIA COLONNA, monolog starnouciho Michelangela o lasce a tvurcich bolestech napovida Vrchlickeho zajem o umelecke a zivotni osudy geniu lidstva. Uz prvnimi sbirkami stanul Vrchlicky v popredi ceske poezie. Plan obsahnout v basnickem cyklu vyvoj celeho lidstva v podobe zamysleni nad smyslem dejin prejal Vrchlicky v podstate z Legendy veku od Victora Huga. Myslenka vyrustala take z domacich potreb a souvisela se snahou o poevropsteni ceske slovesne kultury. Vrchlicky se dejinami inspiroval a zamyslel se nad smyslem historie. Nechtel zobrazit celkovy vyvoj lidstva a take ne v chronologicke posloupnosti. Proto take nazval svuj cyklus ZLOMKY EPOPEJE. Vzhledem k tomu, ze jednotlive sbirky, pojate do tohoto cyklu, vznikly v delsich casovych odstupech, odrazeji se v nich basnikovy vyvojove zvraty, zejmena promena jeho optimismu z konce sedmdesatych let v pozdejsi skepsi a pesimisticky nazor. Cyklus je opravdu jen "zlomky" epopeje lidstva. Prvni sbirku cyklu DUCH A SVET koncipuje Vrchlicky v optimisticke vire v neustaly pokrok lidskeho ducha. I narodni latky nasly sve misto v "epopeji lidstva". KNIHA MYTU jako by reagovala na vytky, ze opomiji domaci tematiku. SARKA, LEGENDA O SV. PROKOPU, aktualizuji narodni boj. V dalsich sbirkach zacina Vrchlicky svuj ideal humanity a vseobecneho pokroku posunovat do vzdalenejsi budoucnosti. Uz ve sbirce SFINX je obsazena basen HYMNA LAZAROVA, v niz tento symbolicky pojaty biblicky chudas prochazi dejinami a marne hleda spravedlnost. Podle Vrchlickeho uskutecnil idealni spravedlnost pouze svet anticky, tehdy doslo k vyrovnani mezi duchem a svetem, krasou a zivotem, umenim a spolecnosti. Epicka kniha ZLOMKY EPOPEJE. Basnik chce sledovat, cim zije clovek a co prozil v ruznych dejinnych epochach. Optimisticky ton viry v budoucnost lidstva. EKLOGY A PISNE - tvori vlastni vstup do milostne lyriky, DOJMY A ROZMARY, POUTI K ELDORADU, CO ZIVOT DAL - obraceji se k milovane zene, kterou povysuji na ideal, smysl zivota i tvorive prace. 90. leta - stretnuti s mladou generaci je trochu paradoxni: basnik, ktery pripravoval nastup mladych smeru a modernejsiho chapani umelecke tvorby, dostava se do sporu s mladymi, kteri usiluji o totez. Kdyz se zacatkem devadesatych let ozvaly hlasy mladych kritiku, citil se Vrchlicky vrcholne dotcen a reagoval podrazdene. Odmital mladou basnickou tvorbu. Ve stejne dobe se objevuji v tvorbe Vrchlickeho basne, naznacujici ruzne depresivni nalady. Milostna lyrika Vrchlickeho dostava jiny odstin, mizi milostne opojeni. Ve sbirce OKNA V BOURI je uz zrejme tezke osobni zklamani. Basnikova krize dostoupila vrcholu, jeho rodinne stesti se zhroutilo.
* JULIUS ZEYER se narodil v prazske patricijske rodine, v niz se spojovaly vlivy francouzske a nemecke. Odesel do Ruska jako vychovatel a spolecnik ve slechtickych rodinach, procestoval mnoho cizich zemi. Do literatury vstoupil pomerne pozde a dlouho hledal vlastni umelecky vyraz. Priznacni Zeyerovi hrdinove - hledajici lasku jako naplneni zivota, drceni prostredim, ktere je obklopuje. Zalibu pro rytirsky stredovek projevil Zeyer uz dilem ROMAN O VERNEM PRATELSTVI AMISE A AMILA, volnou parafrazi starofrancouzskych skladeb. Japonsky pribeh tragicke lasky GOMPACI A KAMURASAKI. Vrcholem Zeyerovy prozaicke tvorby jsou dva romany: JAN MARIA PLOJHAR a DUM U TONOUCI HVEZDY. Plojhar, syn bohate prazske rodiny, zazil vasnivy milostny roman s krasnou pani a byl tezce ranen v souboji s nemeckym dustojnikem, ktery urazil cesky narod. Plojhar hleda uzdraveni v Italii, pozna v Rime uslechtilou divku, oba se do sebe zamiluji, ale Plojharova nemoc pokracuje a neni nadeje na uzdraveni. Hrdina romanu DUM U TONOUCI HVEZDY, Slovak Daniel Rojko, umira ve velkomestske Parizi v pesimisticke beznadeji. Take on proziva bolestne svuj vztah k podrobenemu narodu, citi svou odpovednost za jeho osud.
(C) 1994, 1996 AHA